Scéna.cz 

The National další velkou hvězdou festivalu Colours of Ostrava

Jedna z nejslavnějších indie kapel současnosti, američtí The National, se po Robertu Plantovi, MGMT či ZAZ stávají další hvězdou letošního ročníku festivalu Colours of Ostrava. Kapela ověnčená nominacemi na Grammy či Brit Awards si získala fanoušky po celém světě díky melodické, melancholické až niterné hudbě, které dominuje baryton zpěváka Matta Berningera. „Na našem festivalu představí nejen své starší známé skladby, ale i písně z loni vydaného úspěšného alba Trouble Will Find Me,“ říká ředitelka festivalu Zlata Holušová. The National se od vzniku v roce 1999 vypracovali na jednu z největších koncertních kapel současnosti, která je například letos jednou z hlavních hvězd obřího barcelonského festivalu Primavera Sound.

Mezi jejich obdivovatele patří R.E.M., Sufjan Stevens, Arcade Fire nebo také americký prezident Barack Obama, v jehož předvolebním spotu byla použita právě skladba Fake Empire od The National. Jejich hudba zazněla i v mnoha televizních seriálech a filmech: One Tree Hill, Stav beztíže, Bratři a sestry, Dr. House, Hra o trůny nebo Chuck.
Zpěvák The National Matt Berninger a dvojčata - Aaron a Bryce Dessnerovi a Bryan a Scott Devendorfovi - vyrůstali v Ohiu, mezinárodní slávy a nominací na Grammy, MTV Performing Woodie a Brit Awards se ale dočkali až v newyorském Brooklynu, kde už čtrnáct let žijí. Neznámé klubové kapele přespávající na prvním evropském turné v laciných hotelech, dal kdysi po koncertě cennou radu Bruce Springsteen: „Nejprve si vytvořte pořádnou vlnu a pak se na ní projeďte.“ Vzali si jí k srdci a do velkého hudebního světa vstoupili The National v roce 2005 parádně: nadšeně přijatým třetím albem Alligator.
Zanedlouho se pak z klubů přestěhovali na pódia největších světových festivalů, které okupují dodnes. Texty Matta Berningera, v nichž se pere s vnitřní démonickou nejistotou a přesvědčením, že život vám nemůže nic slíbit, připomínají pozdně noční litanie o ztrátách, stárnutí a zoufalém hledání pevného bodu. „Smutek si mě našel v mládí. Počkal a nakonec vyhrál,“ zpívá například ve skladbě Sorrow z alba High Violet a jeho jímavý baryton obtéká sound kytar, kláves, přidaných nástrojů a nezaměnitelného bubnování Bryana Devendorfa.
Pro The National je typické, že si k natáčení alb zvou do studia velký počet výjimečných hostů: Sufjan Stevens, klavírista Thomas Bartlett (aka Doveman), Justin Vernon, Richard Reed Parry nebo Nico Muhly. Působivého mnohovrstevnatého, přitom komorního zvuku ve středních tempech, docilují přidáním smyčců, dechů a sborů. Proč se proto divit, že jedna z jejich nejslavnějších skladeb Fake Empire zněla v roce 2008 ve volebním videu Baracka Obamy. Podpořili ho i prodejem triček s jeho portrétem s nápisem Mr. November (název skladby z alba Alligator). K Obamově znovuzvolení přispěli The National v Ohiu koncerty a otevřenou podporou cílenou na mládež i o čtyři roky později.
Přestože The National tvoří autorský kolektiv, za většinové autory jsou považováni Berninger a bratři Dessnerové. Bryce - s titulem z Yale - se navíc ve své skupině Clogs věnuje soudobé hudbě: spolupracuje s Philipem Glassem, Nico Muhlym, Jonny Greenwoodem, koncertně uvádí skladby Steve Reicha, Davida Langa a kompozice na jeho debutovém albu Aheym hraje slavný Kronos Quartet. Bryce Dessner je považován i za významného uměleckého kurátora: vysvětlení, proč se The National vloni podíleli na instalaci islandského tvůrce Ragnara Kjartanssona A Lot Of Sorrow, spočívají v šestihodinovém přehrávání skladby Sorrow. Na vrub aktivních bratrů Dressnerových se připisuje také kompilace Dark Was the Night pro organizaci Red Hot Organization: s dalšími hvězdnými kapelami pomohli The National získat neziskové organizaci na boj proti AIDS velké finanční prostředky.

VIDEO Sea Of Love: najdete zde.