Scéna.cz 

Je nám ctí... Miki Volek

Nesmrtelný život a smrt Mikiho Volka – rokenrolového krále
Strhující osudy legendárního zpěváka a skladatele, který by se v těchto dnech dožil 75 let, v hudebním dokumentu Igora Chauna (1997). Kamera M. Kabyl. Dvoudílný hudební dokument režiséra a scenáristy Igora Chauna zobrazuje strhující osudy legendy českého rokenrolu, zpěváka, kytaristy a skladatele Mikiho Volka (1943–1996). V pondělí 21. května by se dožil 75 let. Podepisoval se Mickey, ale jeho skutečné jméno znělo Michael Volek. Byl vedle Pete Kaplana a Pavla Sedláčka jedním z průkopníků rokenrolového a bigbeatového zpěvu v bývalém Československu. Na vrchol popularity stanul v první polovině 60. let, kdy byl považován bezkonkurečně za největší československou bigbeatovou (rokenrolovou) hvězdu a krále rock and rollu! Jeho nekonformní vystupování a styl mu značně ztížily přístup do nahrávacích studií, tehdejší Československé televize, Československého rozhlasu i do hudebních časopisů. Poslední skupina, s kterou příležitostně vystupoval v žižkovské restauraci U Aničky, se jmenovala Žižkov orchestra. Zemřel v důsledku dlouhodobého požívání alkoholu a drog ve svém žižkovském bytě. Jeho tělo bylo objeveno až deset dnů po jeho smrti. Dokument se začal natáčet v srpnu roku devadesát šest, v den zpěvákova pohřbu, a kromě archivních materiálů obsahuje také jedinečné amatérské záběry z konce zpěvákova života, pořízené jeho mladými přáteli. Část prvá má název ŽIVOT.
Vysílání: 19.5., 20.20 hod., ČT art

Druhá část dvoudílného hudebního dokumentu režiséra a scenáristy Igora Chauna má název Smrt. Zobrazuje strhující osudy krále českého rokenrolu, zpěváka, kytaristy a skladatele Mikiho Volka (1943–1996). V pondělí 21. května by se dožil 75 let. Diváci střední generace mají bezpochyby ještě v živé paměti záhadnou postavu tohoto umělce, jehož hvězda v šedesátých letech zazářila, aby pak následoval jeho pomalý a hluboký pád. Jeho nekonformní vystupování a styl mu značně ztížil přístup do nahrávacích studií, tehdejší Československé televize, Československého rozhlasu i do hudebních časopisů. Poslední skupina, s kterou příležitostně vystupoval v žižkovské restauraci U Aničky, se jmenovala Žižkov orchestra. Zemřel v důsledku dlouhodobého požívání alkoholu a drog ve svém žižkovském bytě. Dokument se začal natáčet v srpnu roku devadesát šest, v den zpěvákova pohřbu, a kromě archivních materiálů obsahuje také jedinečné amatérské záběry z konce zpěvákova života, pořízené jeho mladými přáteli.
Vysílání: 19.5., hod., ČT art