Scéna.cz 

Výtvarné tipy 46. týden

Radost
Muzikant, výtvarník, pohodář Jan A. Pacák ve vzpomínkách příbuzných, J. Černého, P. Jandy, I. Greifové, J. Tichoty, V. Suchánka a dalších (2008). Režie Š. Kačírek. Všichni, kdo ho znali, zmiňují na prvním místě jeho vtip, optimismus a radost, které rozdával. Tento dokument se tedy nemůže jmenovat jinak. Bylo by ale zpozdilé omezit charakteristiku výtvarníka a muzikanta J. A. Pacáka pouze na skvělou náladu, kterou kolem sebe uměl šířit. Pro bigbítové publikum šedesátých let to byl bubeník Olympiku, který jako jeden z prvních začal bicí doplňovat o percusse i o hru na různé dechové nástroje. Prosadil se také jako zpěvák, hlasový i stylový protipól frontmana Petra Jandy. Méně už diváci znají jeho druhou profesi, která postupem let převážila nad vším ostatním.
Jako výtvarník spojoval ve svém projevu perfektní kresbu, mistrovství dřevorytu i znalost materiálu, jakým byly např. porcelán, keramika nebo plech. Kamera občas nahlédne do jeho ateliéru nebo zahrady, sledujeme instalaci výstavy jeho děl. Všude je patrný charakteristický rukopis, jednoduchá jakoby naivistická kresba, vliv lidové tvorby, ale i určitá nostalgie. Při pohledu na ukázky jeho tvorby si mnozí vybaví ilustrace dětských pohádek a říkanek, obaly gramofonových desek nebo plakáty našich „hipísáckých“ idolů. Jan Antonín Pacák odešel z plného tvůrčího života, svůj zápas s nemocí prohrál, zůstávají jeho obrázky i věčné melodie, které nacházejí stále mladší interprety. V dokumentu o něm hovoří manželka, dcery, kamarádi a kolegové z hudební branže i výtvarného okruhu P. Janda, J. Černý, P. Vrba, F. Dvořák, I. Greifová, V. Suchánek, J. Slíva, K. Demel a J. Tichota.
Vysílání: 14.11., 00.55 hod., ČT1

Starobylé stavby II: Angkor Wat
Hluboko v kambodžské džungli se ukrývá největší náboženský komplex, jaký byl kdy postaven. Francouzský dokument. Chrám Angkor Vat – rozsáhlá, 1500 metrů dlouhá a 1300 metrů široká stavba – byl postaven ve 12. století během pouhých čtyř desetiletí, čímž dodnes fascinuje vědce z celého světa. Spletitou centrální svatyni s pěticí gigantických věží, jež komplexu dodávají impozantní vzhled, obklopuje téměř 200 metrů široký vodní příkop. Díky snímkování ze satelitního, molekulárního a leteckého měřítka mohou nyní archeologové objasnit největší záhady této lokality, zapsané na seznam světového dědictví UNESCO.
Vysílání: 17.11., 06.00 hod., ČT2
Opakování: 19.11., ČT2., 21.11., ČT2

Schikaneder
Život a tvorba malíře "velké samoty", jednoho z nejpůsobivějších českých malířů 19. století, od jehož úmrtí uplyne v tomto týdnu 100 let. Nový dokument režiséra J. Vejnara. Dokumentární portrét ke 100. výročí úmrtí malíře známého zachycením mizejících zákoutí staré Prahy i svými obrazy se sociální tematikou, přináší nejen jiný a objevný pohled na Jakuba Schikanedera, ale i na umění přelomu 19. a 20. století. Schikanedera představuje jako mladého umělce plného ambic a ideálů, který se chtěl vyrovnat tomu nejlepšímu ze světového malířství obzvláště dílům francouzského realismu a velkým šokujícím dílem se navždy zapsat do paměti diváků a výtvarných kritiků. Tímto obrazem měla být Vražda v domě. Plátno úctyhodných rozměrů zachycovalo neobvyklý výjev ze života pražské společnosti – dav srocený nad mrtvolou mladé dívky pocházející z chudých poměrů. Tím, že pro příběh ze sociálně nižších vrstev použil více než dva metry vysoké a tři metry široké plátno, ho významově zařadil na roveň historickým malbám, kterým byl přikládán celospolečenský význam. Dílo se však nesetkalo s tak pozitivním přijetím a pochopením, jaké Schikaneder očekával, a tento malíř "velké samoty“ se tak postupně začal stahovat do svého světa melancholie, ať už jako autor známých pražských nokturn, až po minimalistické zachycení prázdných interiérů a mořských břehů. Minuly ho nové společenské a malířské trendy začátku 20. století jako byl expresionismus, symbolismus a kubismus, stejně tak i ambice držet si posty – a tak Schikaneder postupně opouští pozici v porotě rozhodující o nákupu nových obrazů pro Moderní galerii Království českého i své místo pedagoga na UMPRUM. Ač se mohlo zdát, že se Schikaneder stal trochu neviditelnou postavou pražského kulturního života – oživlý stín svých vlastních obrazů – nebylo tomu tak. V dílnách jeho studentů a dalších malířů začaly postupně vznikat napodobeniny jeho obrazů, které kolují na trzích výtvarného umění, v galeriích i mezi sběrateli do dnes. Mnoho z nich se podařilo od originálu rozeznat teprve v posledních letech a to díky moderním metodám současné vědy, kterým bude dokumentu také věnován prostor. Schikaneder se tak může pyšnit poněkud rozporuplným titulem nejvíce falsifikovaného českého umělce všech dob. A jak to dopadlo s obrazem Vražda v domě? Je vystaven v Národní galerii ve stálé expozici umění 19. století ve Veletržním paláci, kde dodnes přitahuje zájem návštěvníků i odborné veřejnosti, která se pokouší odhalit v něm ukrytá tajemství.
Vysílání: 13.11., 20.20 hod., ČT art
Opakování: 17.11., ČT art

Ikony českého designu (2/6)
Cyklus dokumentů připomínající ikonické předměty uplynulého století a také jejich tvůrce, díky kterým má český design vynikající pověst u nás i ve světě. Režie J. Wehrenberg. Cyklus dokumentů o ikonických předmětech, které se v průběhu uplynulého století staly součástí našeho každodenního života. Tento díl se zaměřuje na nábytek a vybavení našich domovů, představuje také jejich významné tvůrce, kterými byli například Josef Gočár, Jindřich Halabala nebo Miroslav Navrátil.
Vysílání: 13.11., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 15.11., ČT art., 17.11., ČT art

Ceny Národního památkového ústavu 2024
Přímý přenos udílení cen Patrimonium pro futuro z Nové scény Národního divadla v Praze. Ocenění za příkladnou správu, popularizaci i za mimořádné záchranné projekty českých památek. Večerem provede D. Stach za doprovodu komorního uskupení Prague Cello Quartet. Režie R. Vodrážka. 11. ročník slavnostního předávání cen z Nové scény Národního divadla v Praze. Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe je název cen vyhlašovaných Národním památkovým ústavem od roku 2014. Smyslem a cílem večera je ocenit výjimečnou práci při záchraně nebo obnově kulturní památky, její příkladnou správu, propagaci a popularizaci či nalezení nového využití pro kulturně významná místa. Večerem provede již po čtvrté Daniel Stach za hudebního doprovodu Prague Cello Quartet.
Vysílání: 15.11., 20.20 hod., ČT art