Scéna.cz 

Portrét Petr Skoumal

Petr Skoumal
Portrét skladatele, textaře, zpěváka a tvůrce populárních scénických koláží, jenž by v těchto dnech oslavil 80. narozeniny (1994). Kamera A. Šopov. Režie V. Kučera. Petr Skoumal (7. 3. 1938 – 28. 9. 2014) se v populární hudbě uplatnil v řadě profesí – byl především hudebním skladatelem a textařem, ale vystupoval i jako klavírista a zpěvák. Věhlas si získal také autorskou tvorbou písní pro děti, která oslovuje řadu generací.
Umělecké vzdělání získal na Pražské konzervatoři, kde se věnoval studiu dirigování, poté přešel na brněnskou JAMU, na níž absolvoval v oboru řízení sboru.

V šedesátých letech se věnoval především komponování scénické hudby a spolupracoval s Československým rozhlasem. Populární osobností se stal v polovině dekády, kdy začal vystupovat s Janem Vodňanským v Redutě a posléze v Činoherním klubu. Právě zde se v roce 1969 zrodily scénické koláže, které propojovaly básně, písně a parodické scénky a svým obsahem reagovaly na tehdejší politickou situaci. Na počátku normalizace se oba tvůrci stali nepohodlnými a jejich inscenace byly zakázány. Skoumal musel odejít z Činoherního klubu, kde předtím působil i jako režisér a hudební dramaturg, a bylo mu zapovězeno rovněž účinkování v rozhlasu a televizi. Vystupoval poté jen příležitostně na okrajových scénách.
Na počátku 80. let se Skoumal začal plně věnovat vlastní tvorbě a v tomto období vznikla řada dodnes populárních písniček pro dětské i dospělé posluchače. Jeho scénická hudba doprovodila řadu divácky úspěšných snímků, především těch, za nimiž stála autorská dvojice Smoljak–Svěrák (Nejistá sezóna, Jára Cimrman ležící, spící či Rozpuštěný a vypuštěný). Do povědomí však vstoupila především jeho hudba k večerníčkům (Maxipes Fík, Bob a Bobek, ...A je to!). Opět se začal více objevovat na veřejných vystoupeních jako člen bigbítové kapely Etc... Vladimíra Mišíka. V devadesátých letech bylo jeho největším tvůrčím úspěchem album dětských písní Kdyby prase mělo křídla, které získalo platinovou desku a vzniklo z něj i divadelní představení, které se udrželo na repertoáru řadu let a vidělo jej přes 120 000 diváků. V posledním tvůrčím období se věnoval především hudební spolupráci s divadelními scénami, mezi něž patřilo především Divadlo v Dlouhé, Činoherní klub a Národní divadlo.
Televizním portrétem z roku 1994, jenž představuje rozsah Skoumalovy tvorby a jeho neuvěřitelnou činorodost, si připomínáme 80 let, která uplynula od jeho narození.
Vysílání: 01.3., 23.05 hod., ČT art
Opakování: 06.3., ČT art