Scéna.cz 

Soutěž s Divadlem Komedie

platnost:

od 22.11.2004 do 22.12.2004

Thomas Bernhard v Komedii

Divadlo Komedie uvedlo 9. října v české premiéře jedno z vrcholných děl Thomase Bernharda U cíle v režii Arnošta Goldflama. Tato hra z roku 1981 je tragikomickou obžalobou dnešního rozkládajícího se světa - obrazem vztahu dvou žen – Matky a Dcery. Matka, despota, bilancuje svůj život a dcera, oběť, je nucena poslouchat stále a stále její slovní výlevy a citové útoky. Jejich uzavřený dialog – monolog – vztah naruší až příchod Spisovatele dramatických děl.

Bernhardův svět U cíle je tvořen jen několika prvky: postavami, slovy, v podstatě realistickými prostory a několika málo rekvizitami – kufry, do kterých jsou baleny staré šaty, a všudypřítomnými kabáty; mlčícími kabáty, kabáty jako svrchníky osudu, svlečenými kabáty jako vzepření se tomuto osudu, kabáty-divadelními kostýmy či starými kabáty jako záznamy dějin, které je třeba neustále vláčet s sebou, přestože si je už nikdo nikdy neoblékne. V hlavních rolích se představují Daniela Kolářová, Vanda Hybnerová a Saša Rašilov.

Divadlo a film v Komedii

Představení Švejk mělo premiéru v divadle Komedie v samém závěru uplynulé sezóny - 15. června 2004. Je to další projekt tohoto divadla, postavený na prolínání divadla a němého filmu. Režisér Tomáš Svoboda připravil na jevišti netradiční „revuální“ program, ve kterém vystupují hned čtyři představitelé této slavné české literární postavy. Švejky postupně hrají Jiří Štrébl, Vasil Fridrich, Dan Dittrich a v neposlední řadě Karel Noll, hlavní aktér prvního filmového zpracování Švejka režiséra Karla Lamače z roku 1926.

Setkávání osobností v Komedii

Uvedením dramatické úpravy Starých mistrů – jednoho z nejzásadnějších románů rakouského dramatika a spisovatele Thomase Bernharda – rozšířilo divadlo Komedie svůj repertoár o dalšího z předních současných autorů německé jazykové oblasti. V inscenaci o vztahu dvou nerudných starců – návštěvníka a hlídače v muzeu – hrají hlavní role bratři Karel a Marian Rodenové. Dějištěm jejich zvláštní rozpravy je Bordoneho sál – lavička před Tintorettovým obrazem Muže s bílým plnovousem.

Tragicky komické střety v Komedii

V květnu letošního roku měla premiéru nová hra Davida Jařaba Rekonstrukce (oheň v hlavě). Divadlo Komedie tak uvedlo na svém jevišti scénické oratorium o posledních několika minutách člověka, který nedokázal vzdorovat praktickému životu. Vzpomínky profesora Krause jsou sledem groteskních obrazů připomínajících nebezpečně jasně traumatizující dějiny 20. století. Nevyhnutelné a tragicky komické střety mezi plachým samotářem a okolím, které si ho vždy a za každou cenu snaží přivlastnit, se stávají v představách učence předmětem soudního přelíčení. Neschopnost sebeobrany a absolutní uzavřenost končí katastrofou.

Parafráze v Komedii

Divadlo Komedie uvedlo v dubnu letošního roku inscenaci kontroverzního textu německého spisovatele Heinera Müllera Kvartet. Jedná se o svéráznou parafrázi Nebezpečných známostí francouzského spisovatele Choderlose de Laclose.
Ze spletitých dějů jsou vypreparovány pouze dvě ústřední postavy – markýza de Merteuil a vikomt de Valmont – a náplní hry se stává jejich mrazivý dialog. Vzájemně si v něm připomínají milostná dobrodružství – manipulaci s lidmi, kteří jim nebyli ničím víc než předmětem chvilkového ukojení. Oba tím bezděčně demonstrují vyprahlost světa, v němž i pudy jsou podřízeny chladnému kalkulu. Oba, svlečeni z líbivých dobových kostýmů, se vydávají na poslední cestu mezi rozkoší a existenciální úzkostí.
Slavný román v dopisech z 18. století je znám díky Valmontovi Miloše Formana i díky dalším filmovým a jevištním adaptacím.

Básnické texty v Komedii

Poslední premiérou roku 2004 bude v divadle Komedie 17. prosince česká premiéra hry čerstvé nositelky Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinekové Klára S. V hlavní roli tohoto zvláštního básnického textu, ve kterém se setkávají historické osobnosti Robert a Klára Schumannovy s okruhem umělců, sdružených kolem dekadentního italského básníka Gabrieala D´Anunnzia, se objeví Vanda Hybnerová a Jiří Štrébl.
Hudební drama Klára S. z roku 1981 patří rozhodně spíše k textům Jelinekové s klasičtější dramatickou stavbou. Přesto se v něm autorka dotýká základních témat své tvorby: postavení ženy ve společnosti, mužský šovinismus a fašismus, vzpoura ženy proti mužské mocenské dominaci či kritika celkových sexuálně-mocenských poměrů mezi muži-uzurpátory, ženami podvolujícími se a využívajícími tohoto uspořádání a ženami protestujícími a tvořícími – čili oběťmi toho řádu.