Scéna.cz 

Nová kniha kolektivu Prádelna - Píčou ke zdi

Iniciativa pro současné umění tranzit.cz vydala knihu uměleckého kolektivu Prádelna, který tvoří ženy se zkušeností s životem na ulici i vystavováním v pražských galeriích. Uměleckou knihu Píčou ke zdi tvoří více než dvě stě stran autorských ilustrací, básní, rozhovorů a fotografií z dosavadních uměleckých projektů kolektivu. Součástí každého výtisku jsou i reálné předměty, které kolektiv pro život na ulici považuje za nezbytné: cigaretové papírky a filtry. Vydání předcházela úspěšná crowdfundigová kampaň, limitovaný náklad knihy je v prodeji v online knihkupectví tranzitu knihy.matterof.art.

Kniha završuje první roky činnosti kolektivu, který se na scéně současného umění etabloval i přes nejrůznější překážky. „Bylo pro nás složité přijmout, že děláme umění. Já osobně s tím mám potíž doteď. My jako kolektiv Prádelna máme dveře [do světa umění] otevřené, to všechno vnímám, ale já jako Monika mám ty dveře uzavřené, a to je to, co se mi nelíbí,“ říká členka kolektivu Monika v reportáži České televize. Kniha tak není jenom uměleckým artefaktem, ale podává také svědectví o exkluzivitě uměleckého světa. Fungování veřejných výstavních institucí, které by měly sloužit všem, podléhá řadě nepsaných pravidel, která části lidem znemožňují tyto prostory navštěvovat. „Skrze spolupráci s kolektivem Prádelna jsme pochopili, jak se na kulturní prostory dívají lidé žijící na ulici. Je pro ně problém odložit si v šatně galerie věci,“ dodává spolueditorka knihy a ředitelka tranzit.cz Tereza Stejskalová v reportáži.

Organizace tranzit.cz se dlouhodobě věnuje podpoře tvorby nových uměleckých děl a publikační činnosti. Mezi její nejvýznamnější počiny poslední doby patří mezinárodní přehlídka současného umění bienále Ve věci umění, pořádaná od roku 2020 v Praze, dále pražský festival performativního umění či iniciativy zaměřené na zpřístupňování umění široké veřejnosti prostřednictvím metod alternativního vzdělávání. Vydavatelská činnost tranzitu zahrnuje řadu publikací, například literární debut umělkyně Báry Bažantové mapující její projekt na sídlišti Janov v Litvínově, esej Terezy Stejskalové o opomíjených profesích v kulturním sektoru nebo kolektivně vytvořené dětské noviny, jejichž obsah vznikl na workshopech pod vedením dvaceti žáků základních škol. V nultých letech tranzit vydal monografie a umělecké knihy postkonceptuálních umělců a umělkyň (Ján Mančuška, Jiří Kovanda, Katerina Šedá ad.). Ještě letos vyjdou dvě překladové knihy – memoár o tranzici newyorské spisovatelky a klinické psycholožky hannah baer a vlivný text feministické myslitelky Silvie Federici mapující kořeny patriarchátu v novověkém útlaku žen Kaliban a čarodějnice.

Anotace knihy
„Představte si partu superžen, které si řekly: ‚Tak, a dost!‘ A vrhly se do boje s předsudky jako myš na armádu koček. Říkají si kolektiv Prádelna – nejenže perou špinavé prádlo (a to doslova), ale také boří stereotypy o lidech bez domova. Jejich tajnou zbraní je – mobilní prádelna. Scházejí se, píšou básničky o životě na ulici a točí videa. Proč? Protože život občas připomíná rozbitou pračku a protože vědí, že chudoba není jen o prázdné peněžence, ale taky o osamělých duších hledajících signál lidského kontaktu. A když řeknou ‚kultura‘ nebo ‚umění‘, nemyslí jen vernisáže a chlebíčky. Postavu umělkyně si představují spíš jako takovou ninju – je sexy, ale taky hodně ostrá, prodírá se ventilačkami předsudků a rozbíjí bariéry mezi lidmi. A jejich pojízdná prádelna? To není jen prádelna na kolečkách, ale také oáza solidarity uprostřed zmaru. Zatímco se pere tričko, rodí se přátelství. Protože revoluci je přece jenom lepší zažít s čistými ponožkami.“