Scéna.cz 

Miloslav Moucha: Životaběh

Alšova jihočeská galerie pořádá ve Wortnerově domě výstavu Miloslava Mouchy s názvem Životaběh. Výstava potrvá do 2. listopadu 2008. Výstava tohoto významného českého umělce, žijícího od roku 1968 ve Francii (Paříž, Lyon), představuje určitý selektivní výběr z jeho dosavadní tvorby. Jsou zde vystaveny artefakty ze staršího období, představující konceptuální etapu jeho uměleckého vývoje. Na ploše plátna se objevují „znaky, zprostředkované systémem čar, křivek, geometrických tvarů a barevných ploch. Setkáme se zde i s obrazy, jejichž plocha je rozdělena vertikálně na dvě poloviny. Miloslava Mouchu přímo fascinuje energie, fyzikálně reálná, ale i fiktivně existující v propojení makroprostorů vesmíru a mikroprostorů fragmentů. Divák má možnost shlédnout grafický cyklus Berešit, který vznikl na starozákonní téma stvoření světa. Početnou kolekcí obrazů je zde zastoupena i doposud poslední fáze jeho tvorby, která v sumarizující podobě základního předmětného tvaru prezentuje podoby krajiny (přírody), života lidí, představuje i předměty denní potřeby ve formě zátiší.

Miloslav Moucha se narodil 15. 3. 1942 v Litvínově. V roce 1968 odešel do Francie, nejprve do Paříže, později se usadil v Lyonu. V roce 1974 byl jmenován profesorem na École des Beaux-Arts v Besanconu. Uspořádal téměř tři desítky samostatných výstav v zahraničí, ale i v České republice (např. Galerie hlavního města Prahy, Galerie Bayer&Bayer, Galerie umění v Mostě apod.) Svým dílem je zastoupen např. v GHMP, Galerie Lambert, Museé National d Art Moderne – Centre G. Pompidou, Galerie Mathieu). V roce 1999 vyšla monografie Životaběh (nakl. Arbor vitae).

Ve druhé polovině 60. let, před autorovou emigrací do Francie, vznikly první abstraktní obrazy, ve kterých se soustředil na čisté malířské (světelné) hodnoty. Po svém příchodu do Francie nejprve vznikl soubor černobílých fotografií (struktura trávy, kamenů, starého drátu apod.), na počátku 70 let se věnuje akcím, které úzce souvisí s performancí a instalací. Východiskem jeho obrazů a kreseb, vznikajících od druhé poloviny 70. let, se stává geometrický prvek (tvar).

Na přelomu 70. a 80. let vzniká cyklus Bodů – Nástrojů. Jejich meditativní, subtilní rukopis byl v následujícím Španělském cyklu nahrazen expresivnějšími barevnými kontrasty a haptickým rukopisem. Body se „proměnily“ v ovoidy, křivky a spirály, postavenými do protipohybu. Cyklus podle sv. Jana zase rozděluje plochu obrazu na dvě významové i výrazové ekvivalentní poloviny. Dominantou těchto obrazů byl výrazný červený ondřejský kříž. Na počátku 90. let vznikl rozsáhlý grafický cyklus ilustrací ke knize Berešit, vyjadřující silně abstraktními výrazovými prostředky námět vzniku světa. V prozatím poslední etapě jeho výtvarné tvorby (malby) vznikají realizace zaznamenávající v různých formách a variabilních podobách krajinu – reálnou i imaginativní. Skutečnost přírody je prezentována ze zesíleným lyrickým přízvukem, evokujícím polychromní pestrost i tvarovou bohatost tohoto tématického okruhu.