Scéna.cz 

Výtvarné tipy 43. týden

Nositelé tradic
O držitelích titulu Nositel tradice lidových řemesel, kteří jsou mistry svého oboru v domácích dílnách, na jarmarcích i ve svátečních chvílích. Rukodělná výroba a řemeslo provázely člověka od nepaměti. Dnešní industriální společnost nahradila původní různorodost výrobků strojovou uniformitou a tradiční lidové řemeslo odsunula na okraj. Česká republika navázala na program UNESCO Žijící lidské poklady vlastním projektem "Nositelé tradice lidových řemesel". Od roku 2001 oceňuje ministr kultury ČR tímto titulem mistry svého oboru, kteří nejlépe ovládají zánikem ohrožené technologie tradiční výroby. Za tu dobu bylo oceněno na šest desítek výrobců z mnoha řemeslných oborů. A právě těmto skromným umělcům a poctivým řemeslníkům je věnován náš dokument.
Vysílání: 22.10., 14.50 hod., ČT2
Opakování: 24.10., ČT2

Středověké srdce Evropy (8/10) - Ryzí renesance
I když je těžiště renesance situováno do zemí jižní Evropy, najdeme i u nás nejčistší příklady evropské renesance. Režie P. Krejčí. Na jižní Moravě najdeme několik renesančních památek středoevropského významu. Patří k nim pozoruhodná bílá tvrz v Nesovicích nebo tvrz v Miroslavi na Znojemsku. Ke klenotům mezi renesančními památkami pak patří především zámek v Rosicích u Brna a v Bučovicích. Nejznámějším renesančním městem u nás je Telč, ale i ta je ve svém jádru gotická. Za jeden z vrcholů renesance je považován zámek v Moravské Třebové. Renesance se však promítla i do podoby krajiny jako takové. Ukážeme si to na příkladu fantaskního světa kamenných teras, zídek a schodišť v prudkém svahu nad řekou Dyjí na dohled od Znojma (Hradišťské terasy).
Vysílání: 23.10., 22.00 hod., ČT2
Opakování: 27.10., ČT2

Kostel sv. Petra a Pavla v Hněvošicích
Představujeme krásné architektonické památky Moravskoslezského kraje. Připravil Jan Mudra. Na česko-polské hranici stojí unikátní dřevěný barokní kostel. Jedná se o skutečný klenot s jedinečnou vnitřní výzdobou.
Vysílání: 24.10., 12.00 hod., ČT2
Opakování: 28.10., ČT2

Starobylé stavby: Velká čínská zeď
Jaká tajemství skrývají starobylé stavby? Satelitní snímky i rozbor na molekulární úrovni mohou vědcům pomoci porozumět stavebním technikám stavitelů Velké čínské zdi. Dokumentární cyklus. Uprostřed Asie, v srdci největšího kontinentu, křižuje Velká čínská zeď celou zemi od východu k západu. Zeď vybudovaná na horských hřebenech je svou délkou, objemem a celkovou plochou největší stavbou na planetě.
Vysílání: 27.10., 11.00 hod., ČT2
Opakování: 30.10., ČT2., 01.11., ČT2

Deset století architektury: Legiobanka
Významná stavba projektovaná v národním stylu rondokubismu architektem J. Gočárem (1998). Režie B. Hončarivová. Po zrodu samostatného Československa se začala projevovat i v architektuře snaha o vytvoření národního stylu. Legiobanka Josefa Gočára v Praze Na Poříčí se stala jeho prototypem a určila směr tzv. rondokubismu. Řešení fasády vychází z trojdílné triumfální brány, na niž navazují další patra, stavba je ukončena mansardou a mohutnou římsou. Pro architekturu 20. let je charakteristická spolupráce s výtvarníky. Autorem pískovcového vlysu, nazvaného Návrat legií, je Otto Gutfreund, který sám bojoval ve Francii. Silné dojmy z těžkých válečných dnů přetransformoval do uměleckého ztvárnění legionářů. Pískovcové plastiky Jana Štursy symbolizují místa, kde legionáři bojovali, ve Francii, Srbsku a na Sibiři. A právě na posledním z míst roku 1919 začal příběh Legiobanky, která si pro svou centrálu dala postavit tento dům. Iniciátorem byl legionář a bankovní úředník František Šíp. Vzhledem ke klesající hodnotě rublu věděl, že legionáři mohou o své úspory z vysokého služného přijít. Spolehl se proto na svého obchodního ducha a spořivost jednotlivých vojáků. Zanedlouho banka disponovala kapitálem sedmdesát milionů korun a shromážděnému majetku odpovídala i bohatost a velkorysost jejího pražského sídla.
Vysílání: 27.10., 11.55 hod., ČT2

Tajemství královských paláců (8/8)
Od Windsoru přes Sandringham až po Versailles, od Viktorie přes Alžbětu II. až po nezbedného prince Harryho aneb historie a současnost světoznámých sídel. Britský dokumentární cyklus. Královská sídla jsou pomyslnou výkladní skříní všech evropských zemí. Zatímco ale takový Karlštejn už návštěvníkům může pouze připomenout časy, kdy se v jeho zdech vyskytovala nějaká korunovaná hlava, s britskými hrady, zámky a usedlostmi je to jiné. Památky, v nichž živý panovník nebo člen jeho rodiny stráví byť jen třeba jediný den v roce, získávají na atraktivitě a zároveň jisté záhadnosti a napětí. V tomto cyklu se podíváme na nejslavnější britská sídla jako Buckinghamský palác, hrad Windsor, panství Sandringham, zámek Balmoral či Kensingtonský palác, ale také překvapivě za britské hranice, do věhlasného zámku ve Versailles. Stranou nezůstanou méně známé památky, z nichž některé už dávno podlehly zkáze, jako například slavný londýnský Whitehall.
Vysílání: 27.10., 14.00 hod., ČT2
Opakování: 28.10., ČT2., 31.10., ČT2

Art brut: neznámé území
Původně okrajové umění, které se dnes ocitá v centru pozornosti aukčních síni i velkých galerií, jeho tvůrci a sběratelé. Francouzský dokument. S konceptem art brut přišel ve čtyřicátých letech dvacátého století francouzský malíř a sochař Jean Dubuffet, jenž tímto pojmem označoval díla, která sbíral po blázincích, věznicích nebo zapadlých vesničkách. Spatřoval v těchto artefaktech skutečnou podstatu umění: ryzí tvůrčí touhu, bez příkras a doprovodných teorií. K jeho fascinujícím objevům patřila Aloise Corbazová, která malovala, jak je typické pro tento druh tvůrců, jen pro sebe, nikoliv pro ostatní. Veškerý význam a smysl art brut spočívá v tvůrčím procesu. Francouzský dokument představuje celou řadu nesmírně zajímavých umělců tohoto specifického žánru, či spíše podoby výtvarné tvorby.
„Syrovému umění“ teď otvírají dveře i ta nejprestižnější muzea. Mezi nimi pařížské Centre Pompidou, kterému v roce 2021 věnoval skoro tisíc děl Bruno Decharme, jeden z nejvýznamnějších sběratelů art brut v Evropě. V české verzi pořadu komentář čte kurátor pražské galerie Art Brut a znalec tohoto výjimečného „umění v surovém stavu“, Jaromír Typlt.
Vysílání: 21.10., 22.05 hod., ČT art
Opakování: 27.10., ČT art

Šumné stopy (4/5) - Švýcarsko – Miroslav Šik
Žasnoucí architekt David Vávra nás provede šumným Švýcarskem. Cestami našich krajanů, především architektů, a jejich dechberoucím dílem. Režie R. Lipus. Architekt Miroslav Šik se narodil v roce 1953, významnému českému reformnímu ekonomovi Otu Šikovi, který s rodinou emigroval po srpnu 1968 do Švýcarska. Miroslav Šik je považován za jednoho z nejvýznamnějších současných českých architektů působících v zahraničí.
Vysílání: 23.10., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 25.10., ČT art., 27.10., ČT art