Scéna.cz 

Výtvarné tipy 49. týden

Hrady středověké Francie
Vrcholný středověk byl obdobím pozoruhodných staveb. Mnohé z nich dodnes vzbuzují úžas návštěvníků i historiků. Francouzský dokument. Podobně jako katedrály se i hrady staly symbolem své doby. Zároveň připomínají význam těch, kdo je nechali zbudovat. Jejich výstavba se stala součástí politického a kulturního vývoje středověku. V Evropě jich vzniklo několik set a během pěti staletí doznala jejich podoba výrazné změny. Plnily tři funkce – obytnou, obrannou a administrativní. Zároveň měly reprezentovat vojenskou a ekonomickou sílu svého majitele a v období mezi 10. a 14. stoletím přispěly k utváření společnosti s novou národní identitou.
Vysílání: 04.12., 15.55 hod., ČT2
Opakování: 05.12., ČT2., 08.12., ČT2

Vizionář Waldes
Dokument vypráví příběh zakladatele legendární továrny Koh-i-noor, Jindřicha Waldese, který svým významem patří k „tvůrcům českého zázraku“ počátku 20. století, ke jménům jako byli Baťa nebo Kolben. Proslavil se nejen jako podnikatel, ale také jako významný mecenáš českého umění a sběratel. Režie O. Strusková. Jindřich Waldes pocházel z jihočeské obce Nemyšl u Tábora, kde se v roce 1876 narodil. Když se zde rodina Waldesových setkala s antisemitismem, rozhodla se v září 1889 přestěhovat do Prahy. Mladý Jindřich nastoupil do učení u firmy Eduard Lokesch und Sohn, Mettalenwaren in Prag. Vyučil se zámečníkem, ale díky znalosti světových jazyků se u firmy Lokesch již v sedmnácti letech uplatnil jako obchodní zástupce. V jedenadvaceti letech založil se dvěma společníky firmu „Waldes a spol.“ Nejprve vyráběl knoflíky, později vynalezl spínátko, které neodíralo látku a patentoval jej pod dnes již světoznámou značkou Koh-i-noor. Postupem času se jeho firma rozrůstala, měla pobočky i v zahraničí. Sám Waldes se vyznačoval tvůrčí erudicí a nápady, vlastnil například 465 patentů. Po roce 1918 začal Waldes svou firmu přetvářet v nadnárodní společnost s pobočkami v Evropě i Americe. Jednou z prvních byla pobočka v Drážďanech, následovala pobočka v Paříži, Varšavě, New Yorku a Barceloně. Ve třicátých letech vyráběly Waldesovy závody polovinu veškeré světové produkce kovových spínadel, „těchto nezbytných maličkostí každodenního života“, jak hlásala firemní reklama. Jindřich Waldes se tak stal bez nadsázky světovým králem knoflíků. Waldes proslul také jako milovník, sběratel a mecenáš výtvarného umění. K jeho oblíbencům patřili např. Fila, Myslbek, Hynais a další známí umělci. Jeho nejbližším přítelem však byl František Kupka, kterého od roku 1919 kdy se spolu prvně seznámili, až do své smrti neúnavně podporoval. Waldesova sbírka Kupkových děl byla nejvýznamnější sbírkou na světě, kterou tvořil, jak sám říkal z čistě vlasteneckých pohnutek. Jindřich Waldes zemřel ve věku 65 let při plavbě do Ameriky, kam prchal před nacistickou zvůlí. V roce 2000 obdržel Jindřich Waldes od prezidenta republiky in memoriam vyznamenání Za zásluhy.
Vysílání: 05.12., 20.55 hod., ČT2
Opakování: 06.12., ČT2

Holašovice – odkaz středověku
Miroslav Táborský představuje nejkrásnější soubor staveb jihočeského selského baroka zařazený na prestižní seznam UNESCO (2011). Režie J. D. Novák. Holašovice malebně položené v mírně zvlněné jihočeské krajině představují takřka archetypální obraz tradiční české vesnice. Počátky obce se datují již do druhé poloviny 14. století a dodnes tomu nasvědčuje její nezměněný půdorys tvořený usedlostmi, k nimž náležejí chlévy, stodoly, maštale, výměnky či sýpky. I samotné interiéry chalup si zachovaly původní středověké prvky (klenby, oblouky atd.). V průběhu staletí procházely stavby vývojem a dnešní obdivovanou podobu si obec získala v 18. a 19. století. V tomto období byla dvacítka usedlostí lemující rozlehlou náves doplněna o nová štítová průčelí se štukovou výzdobou, jež patří k nejkrásnějším příkladům tzv. selského baroka. Dnešní Holašovice nejsou navzdory své přísné památkové ochraně mrtvým skanzenem, naopak stovka zdejších stálých obyvatel může sloužit jako příklad sousedské pospolitosti, jež se bohužel v posledních desetiletích z mnoha obcí vytratila. I to je tak trochu návrat do starých časů, do nichž vás návštěva této vesničky zaručeně přenese.
Vysílání: 07.12., 21.00 hod., ČT2
Opakování: 09.12., ČT2., 11.12., ČT2

Starobylé stavby II: Hagia Sophia
V Istanbulu, na pomezí Evropy a Asie, se nachází jedna z nejpůsobivějších památek světa. Francouzský dokument. Hagia Sofia, chrám Svaté Moudrosti, patří ke klenotům architektury a byla svědkem mnoha uměleckých, politických i náboženských epoch. Když byla před více než 1500 lety tato monumentální stavba dokončena, sloužila jako bazilika. Poté byla přeměněna na mešitu, následně na muzeum a nedávno se z ní opět stala mešita. Díky snímkování z leteckého, satelitního a molekulárního měřítka mohou nyní odborníci odhalit největší záhady této památky, zařazené na seznam světového dědictví UNESCO. Odpověď na otázku, jak je možné, že stále ještě stojí a nepodlehla zemětřesením v jedné ze seismicky velmi aktivních oblastí, je výzvou pro celé generace architektů.
Vysílání: 10.12., 10.35 hod., ČT2
Opakování: 12.12., ČT2., 14.12., ČT2

Santini – Cesta barokního génia
Po třech stoletích architekt Jan Blažej Santini stále fascinuje svým mistrovstvím i tajemstvími, která ho obklopují. Dokument P. Hoznauera a V. Hájka. Tři století po smrti architekta a umělce Jana Blažeje Santiniho-Aichela se televizní dokumentaristé vypravili za památkami, které jsou spojeny se jménem tohoto jedinečného tvůrce. Přestože nejde o dílo neznámé, při jeho zkoumání nás stále fascinuje hloubka architektova uměleckého poselství i četná tajemství, jež je doprovází. Také samotný život barokního génia je plný otazníků. Dodnes máme například za nepochopitelné, jak mohl ke zrodu přivést tak obrovské množství velkolepých staveb. A to navzdory svému vážnému zdravotnímu hendikepu. Byla za vším jen obrovská vůle a pracovitost?
Vysílání: 05.12., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 11.12., ČT art

Prácheňské muzeum v Písku
Jaké muzejní sbírky a upomínky na slavné rodáky uchovává přemyslovský hrad v Písku? (2004). Režie P. Kudela. Prácheňské muzeum využívá od roku 1902 historických prostorů středověkého píseckého hradu. V letech 1984–1993 procházelo rozsáhlou rekonstrukcí a nová expozice byla po znovuotevření oceněna roku 1996 cenou Evropské muzeum roku. Později došlo k rozšíření instituce i do přilehlého objektu Sladovny. Návštěvník se seznámí s regionálními dějinami od pravěkých dob, se zdejší rybářskou tradicí, bohatstvím okolních chráněných oblastí a může navštívit i Obrazovou galerii českých panovníků.
Vysílání: 05.12., 03.30 hod., ČT art
Opakování: 07.12., ČT art

Maxim Velčovský
Designér, jehož produkty jsou už dnes zařazeny ve sbírkách světových muzeí. Epizoda z druhé série dokumentárního cyklu ČT (2016). Režie A. Sirotková. Maxim Velčovský (*1976) vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti a následně Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Věnuje se především tvorbě ze skla a porcelánu, ale navrhuje také nábytek a vytváří oceňované instalace. U nás i v zahraničí se proslavil dekorativními produkty na pokraji uměleckých děl, kterými parafrázuje dobře známé předměty i symboly a staví je s nadsázkou do nové role. Spolu s Jakubem Berdychem založil studio Qubus, jehož produkty jsou už dnes zastoupeny ve sbírkách nejen Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, ale i ve sbírkách světových muzeí a galerií. Od roku 2011 působí jako umělecký ředitel firmy Lasvit. V roce 2007 byl vyhlášen designérem roku (Czech Grand Design) a v roce 2016 se stal absolutním vítězem Designbloku.
Vysílání: 10.12., 23.40 hod., ČT art