Scéna.cz 

Centrum Mistra Jana Husa v Husinci v novém hávu

V souvislosti s husovským výročím bylo obnoveno Centrum Mistra Jana Husa v Husinci, kde vznikla nová expozice věnované době, životu, dílu, tradici a odkazu českého reformátora. Je pochopitelné, že nová výstava respektuje místo, které je tradičním Husovým rodištěm a kde se v památném objektu nachází tzv. Husova světnička, spojovaná s narozením a dětstvím Jana Husa. Starobylost jihočeského Husince jako Husova rodiště dokládají literární památky a doklady již z doby utrakvismu. Označení stavby jako Národní kulturní památka v roce 1978 předcházely bohaté dějiny místa v době národního obrození i ve 20. století.

Výstava, na níž se podílel celý tým odborníků, se soustřeďuje na tři husovské okruhy. V úvodní části je návštěvníkovi představen kontext Husova života, v ústřední části je přiblížen vlastní příběh reformátora a závěrečnou část tvoří reflexe Husovy osobnosti a odkazu.
V první části je Husův život zasazen nejprve do historického kontextu uvedením událostí v Českých zemích a Evropě ve 14. a 15. století. Dále do regionálního kontextu se zřetelem na národní, společenské a církevní aspekty husovské tradice v Husinci. V této úvodní části je také Husovo působení vsazeno do reformních proudů konce 14. a počátku 15. století. Jako představitelé reformního hnutí jsou vybrány tři postavy: Jan Viklef – Angličan, Konrád Waldhauser – německy mluvící kazatel, a Matěj z Janova – významný český teolog a myslitel husitské reformace. Je tak zdůrazněn mezinárodní a evropský charakter počátků české reformace. Charakteristickým společným znakem reformních snah je návrat „ke kořenům“ – k Bibli, která se šířila v překladech do národních jazyků. Bible v evropském i českém reformním hnutí sehrála klíčovou roli, jak je zřejmé u Jana Viklefa, Matěje z Janova a Jana Husa.

Husův příběh je základním a ústředním obsahem i osnovou výstavy, představující jeho vzdělání, působení v Praze na univerzitě a v Betlémské kapli, exil, cestu do Kostnice a ukončení jeho života v Kostnici.
Závěrečnou část tvoří reflexe Husovy osobnosti a odkazu v období reformace a protireformace, v době 19. a 20. století, Hus v protestantismu v Římskokatolické církvi a v Církvi československé husitské. Zvláštní pozornost je věnována Husovu vystoupení v souvislosti se světovou reformací v Německu, Švýcarsku a dalších zemích v podobě „Stromu reformace“.
Výstava postihuje tři místa spojená s Janem Husem: Husinec, Prahu a Kostnici. Stručné medailony představují postavy, jakými jsou Jan Viklef , Konrád Waldhauser, Matěj z Janova, Michal de Causis, Jean Gerson, Štěpán z Pálče, Petr z Mladoňovic.
Zvláštní zřetel je kladen na pietní a umělecké prvky výstavy. Centrálním a nejpamátnějším prostorem celé Národní kulturní památky a tím i výstavy je „Husova světnička“. V její bezprostřední blízkosti se nachází „Husova modlitebna“ vyjadřující spirituální rozměr této osobnosti projevující se modlitbou i duchovní písní. K uměleckým prvkům náleží výtvarné řešení výstavy, včetně dřevěné plastiky „Pochodeň víry“, dvou audiovizuálních programů „Ke kořenům“ a dramatizace Husova procesu vycházející z dobových autentických svědectví.
Centrum Mistra Jana Husa s novou expozicí, jehož posláním je sloužit veřejnosti ke vzdělávacím a kulturním účelům, bylo slavnostně otevřeno 30. května.