zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Jan Švankmajer - Možnosti dialogu

Jan Švankmajer

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Jako synonymum pro surrealismus bývá nejen českou veřejností vnímána tvorba filmového režiséra, scénáristy a výtvarného umělce Jana Švankmajera (*1934). Imaginací překypující, bohaté a žánrově různorodé dílo jediného českého umělce zastoupeného ve stálé expozici londýnské Tate Gallery nyní v retrospektivním výběru představuje Muzeum moderního umění v Olomouci. Výstava zhruba tří set Švankmajerových prací - kreseb, frotáží, objektů, grafik, ale také loutek nebo pracovních fotografií k filmům, kreslených scénářů a plakátů - začíná 16. května a potrvá do 15. září 2013. Při příležitosti olomoucké výstavy nazvané MOŽNOSTI DIALOGU | MEZI FILMEM A VOLNOU TVORBOU se na knižní trh dostává stejnojmenná Švankmajerova monografie z nakladatelství Arbor vitae.

Výstava v Muzeu moderního umění se odehrává hned ve dvou výstavních prostorách – Obrazárně a Mansardě – a podle kurátora Iva Bindera představuje Švankmajerovu tvorbu v celé její šíři a v retrospektivním sledu od konce 50. let do současnosti. „Poukazuje na to, jak je jeho filmová tvorba neoddělitelně spjata s ostatními výtvarnými projevy, ať už jde o kresby, koláže, frotáže, objekty nebo taktilní umění,“ řekl Binder.
Název Možnosti dialogu odkazuje ke stejnojmennému filmu z roku 1983 a Švankmajer jej použil proto, že nejlépe vystihuje smysl výstavy. „Snaží se totiž ukázat, jak moje filmy vedou dialog s volnou tvorbou a jaké jsou možnosti tohoto dialogu,“ vysvětlil světoznámý umělec.
Díky těsnému propojení různých uměleckých oborů je podle teoretika surrealismu a básníka Františka Dryje Švankmajerovo dílo ztělesněním synergického efektu či – řečeno surrealistickou terminologií – univerzálnosti uměleckého výrazu. „Výstava prezentuje autorovu imaginaci jako neustále se obnovující zdroj jeho tvorby, která – jak ukazuje celosvětový ohlas jeho díla – je univerzální nejen v používaných prostředcích výrazu, ale také ve schopnosti oslovit diváka a vtáhnout jej do inspirativního dialogu,“ doplnil Dryje.
Navazování dialogu přitom podle Švankmajera leží na divákovi, ne na autorovi. „Každá autentická tvorba musí být sobecká, neboť je především autoterapií, s divákem nepočítá, respektive nesmí na něj brát ohled, jinak by se totiž paradoxně na něm dopouštěla podvodu,“ vyznal se Švankmajer. „Autor předkládá co nejupřímněji svou interpretaci světa a života a tato vize buď najde svého diváka a naváže s ním dialog, nebo ne. Ostatně surrealismus nikdy nehledal diváky, ale spolupracovníky,“ dodal.
Samotná koncepce olomoucké výstavy vychází z její nedávné premiéry v Galerii hlavního města Prahy. Odvíjí se od jednotlivých filmů a představuje artefakty a scény z autorových filmů, ale i jeho volnou tvorbu (objekty, koláže, frotáže, grafiku a taktilní objekty), která na filmy navazuje nebo jim předchází. Důležitou součástí vystavené kolekce je i dokumentace k jednotlivým filmům (pracovní fotografie, filmy o filmu, ukázky z technických a kreslených scénářů, pracovní deníky, publikace, kritiky, plakáty atd.). „Na příslušných místech také návštěvníci uvidí ukázky z krátkých i celovečerních filmů a na závěr rozsáhlý televizní rozhovor mezi Janem Švankmajerem a Martinem Šulíkem, který vznikl v rámci cyklu televizních portrétů Zlatá šedesátá,“ řekl Binder.
Možnosti dialogu také poodhalují autorovy inspirační zdroje a důležitost spolupráce se ženou Evou (1940–2005), která je podepsaná pod výtvarnou stránkou některých filmů. „Řada vystavených scén z filmů je naše společná práce. Také jsem do výstavy zařadil několik Eviných obrazů a mediumních kreseb, protože dokreslují jednotlivá témata výstavy, ale i náš společný život,“ vysvětlil Švankmajer.
„O výstavu Jana Švankmajera jsme usilovali několik let. Těší nás, že se to podařilo, neboť o jeho dílo je neustálý zájem ve výstavních síních světových metropolí. Olomouc se teď včlenila mezi Tokio, Moskvu nebo Londýn,“ uvedl ředitel Muzea umění Olomouc Michal Soukup. Jeden z vrcholů výstavní sezony bude mít podle něj rodinný charakter. Muzeum proto poprvé nabízí i rodinné vstupné pro dva dospělé a alespoň dvě děti, kdy vstupenku zaplatí jen dospělí. „Naše lektorské oddělení ke Švankmajerově retrospektivě připravilo tradiční animace pro školy nebo komentované prohlídky, ale také speciální program pro rodiny s dětmi, které si navíc mohou v pokladně po celou dobu trvání výstavy vyzvednout samoobslužné pracovní listy a plnit zábavné úkoly. Z výstavy Jana Švankmajera bude vycházet i program naší letošní muzejní noci, kterou pořádáme 31. května,“ upozornil Soukup.
Při příležitosti olomoucké výstavy se na trh dostává monografie věnovaná autorovu dílu v českém a anglickém jazyce z nakladatelství Arbor vitae. Autory koncepce knihy jsou Bertrand Schmitt a František Dryje, na její realizaci se podíleli i další autoři. „Monografie je sestavená chronologicky jako biografie umělce, jednotlivé oddíly sledující jeho životní a tvůrčí etapy navíc doplňují eseje, v nichž se autoři zabývají charakteristickými motivy Švankmajerovy tvorby,“ uvedl ředitel Arbor vitae Martin Souček. Pro Arbor vitae je to již šestá knižní spolupráce s Janem Švankmajerem. „Setkání s tímto autorem pro nás bylo, surrealisticky řečeno, iniciační,“ dodal Souček.
Švankmajerovu výstavu v Muzeu moderního umění doprovází už od 13. května retrospektiva jeho filmové tvorby, kterou ve filmovém sále Uměleckého centra Univerzity Palackého pořádá občanské sdružení Pastiche Filmz. Promítání pěti celovečerních a 19 krátkometrážních filmů završí v pátek 17. května projekce snímku Něco z Alenky.

Jan Švankmajer se narodil 4. září 1934 v Praze. Středoškolská studia v letech 1950–1954 ve scénickém oddělení Vyšší školy uměleckého průmyslu a studium vysokoškolské v letech 1954–1958 na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze (obor loutkářské scénografie a režie) do značné míry předurčily další tvůrčí vývoj. Nestudoval film a jeho techniku – snad i v této skutečnosti je možné hledat důvody nezatíženosti „filmovým uměním“ s jeho přílišnou oddaností technickému médiu i skličující receptivnosti v tomto směru.
V Laterně Magice si poprvé ověřuje některé filmové postupy včetně filmových triků. V roce 1964 natáčí svůj první film v Krátkém filmu Praha. Tvůrčí mnohostrannost Jana Švankmajera se však vymyká hranicím filmu. Autor je činný v oblasti samostatného výtvarného projevu, jemuž se věnuje od konce padesátých let. Slovesný projev obsahuje především literární scénáře a taktilní básně; činnost teoretická je zaměřena ke zkoumání fenoménu hmatu a imaginace.
Blasfemické černé polohy humoru a ludikativní princip tvoří spolu s nevšední sensibilitou a pronikavým kritickým intelektem určující fasety imaginativní mohutnosti a tvůrčí osobnosti Jana Švankmajera. Jeho tvorba, ať už filmová, výtvarná nebo teoretická, je úzce spjata s kolektivní aktivitou Surrealistické skupiny v Československu.

27.5.2013 22:05:42 JoMe | rubrika - Výstavy

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Články v rubrice - Výstavy

Fotografie Miloše Budíka v Praze

Vila Tugendhat ve fotografii Miloše Budíka

Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním ...celý článek



Časopis 18 - sekce

HUDBA

Sum 41 - Heaven: X: Hell

Přebal alba

Zakládajícími členy skupiny Sum 41 jsou zpěvák a kytarista Deryck Whibley, kytarista Dave Baksh, baskytarista celý článek

další články...