Scéna.cz 

Tenkrát na Západě – nejlepší western v rámci Projektu 100

Nejslavnější westernová melodie smrti bude v českých kinech znít od 21. března 2013. Asociace českých filmových klubů v rámci Projektu 100 uvede evropskou klasiku, spaghetti-western TENKRÁT NA ZÁPADĚ italského režiséra Sergia Leoneho z roku 1968. Slavnostní projekce se koná 21. března od 20 hodin v pražské Městské knihovně. Film bude promítán v digitální podobě, v originální anglické verzi s českými titulky.

Mistrovské dílo Sergia Leoneho a jeden z nejlepších westernů vůbec TENKRÁT NA ZÁPADĚ kombinuje dva základní konflikty: příběh mlčenlivého muže, zvaného Harmonika, který přijíždí do malého městečka Flagstone na Jihozápadě a z důvodů, jež zná jen on, hledá muže jménem Frank. Jeho trpělivá cesta za pomstou se splétá s příběhem mladé ženy, Jill, která opustila svůj život v neworleanském bordelu, vdala se za farmáře Bretta McBaina a přijíždí za ním na farmu Sweetwater. Nachází však svého muže a jeho tři děti mrtvé, a stává se tak majitelkou půdy, která je zdánlivě bez ceny – ovšem jen na první pohled. Je to jediné místo se zdrojem vody v kraji a blížící se stavba železnice by z farmy učinila důležitý uzel a jádro nového města. To ví velmi dobře železniční magnát Morton, jehož snem je spojit obě pobřeží Ameriky, i jeho „výkonná ruka“ Frank, který měl pozemek od McBaina koupit, ale místo toho vyvraždil celou rodinu a nechal vinu padnout na místního banditu Cheyenna a jeho muže. Harmonika s Cheyennem se, každý z vlastních pohnutek, stávají ochránci Jill proti Frankovi, jehož krutost a ambice už nedokáže ovládnout ani Morton, a komplikovaný tanec smrti, v němž umírají sny i jejich nositelé a odchází starý dobrý Západ, se blíží ke svému poslednímu akordu...

Sergio Leone záměrně použil desítky prvků, postav a motivů z klasických westernů tak, aby měl divák pocit, že sleduje cosi, co důvěrně zná, a přesto vidí zcela originální příběh. Tenkrát na Západě mělo být stejně výrazem jeho lásky k americkému westernu jako jeho pochybností o americké ideologii. Začal tedy tím, že s dvojící mladých intelektuálů, začínajícím režisérem Bernardem Bertoluccim a filmovým kritikem Dariem Argentem, měsíce sledovali své oblíbené westerny, diskutovali o nich a vymýšleli vlastní příběh. Jeho zpracování do scénáře se pak ujal Leoneho oblíbený scenárista Sergio Donati.

Skvělým tahem bylo obsazení Henryho Fondy, ztělesnění kladného hrdiny, do role nelítostného zabijáka. Roli Harmoniky získal v té době zcela nehvězdný Charles Bronson. Dalším z překvapivých Leoneho tahů byl Jason Robards, tehdy především charakterní divadelní herec bez většího filmového charismatu, coby romantický bandita. Naopak obsazení Claudie Cardinaleové do role Jill bylo logickým krokem, především s ohledem na její statut sexuálního idolu a mimořádnou kombinaci živočišnosti a herecké inteligence, kterou byla nadána.

Legendární se stala hudba Ennia Morriconeho, která film provází, především čtyři klíčové hudební motivy pro každou z hlavních postav. Nejslavnější je vedle melodie harmoniky motiv Jill, jehož vokály jsou dílem italské zpěvačky Eddy Dell’Orso.