Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Čestmír Kopecký: K Ostravě mám navíc osobní vztah...

autor: archiv

Po studiu na FAMU na Katedře organizace a řízení pracoval v Československé televizi jako vedoucí výrobního štábu, od roku 1990 jako vedoucí tvůrčí skupiny. Po odchodu z ČT v roce 1999 se stává ředitelem Městského divadla v Karlových Varech. Zakládá společnost První veřejnoprávní, v níž jako producent dal vzniknout řadě oceněných filmů, například: Klíč k určování trpaslíků aneb poslední cesta Lemuela Gullivera /2002/, Nuda v Brně /2003/, Sluneční stát /2005/, … a bude hůř /2007/, Karamazovi /2008/. Naposledy zde byl z hraných projektů realizován debut Kuličky /2008/. Od roku 2005 do roku 2007 pomáhal jako ředitel v Divadle Husa na provázku Vladimíru Morávkovi. Mgr. Čestmír Kopecký v současné době učí na FAMU a DAMU v Praze a pracuje na nefilmovém projektu Ostrava Evropské hlavní město kultury 2015.

Proč jste se rozhodl uskutečnit nefilmový projekt Ostrava, kandidát na titul Evropské hlavní město kultury 2015?
Jsem producentem, který se nevěnuje výhradně filmu. Těžiště mojí práce bylo ve veřejnoprávní televizi. Byl jsem také ředitelem městského divadla v Karlových Varech a Divadla Husa na provázku. Mimo to jsem vydal i hudební CD skupině Tornado Lue a moje aktivity se dotkly i mnoha jiných oblastí. Dá se říct, že se věnuji produkci kultury jako takové. V případech Evropských měst kultury jsou ředitelé nebo umělečtí ředitelé buď obchodníci anebo lidé z kulturní sféry. Specializace na takovou funkci totiž není a musí se vycházet především z koncepční práce s kulturou jako takovou.
Projekt popisovat může být také na několik hodin, doporučuji spíše naše stránky Ostrava2015.cz. Ale jen ve zkratce, Ostrava vstoupila do soutěže s projektem tří subjektů: města, kraje a společnosti Vítkovice. Celá akce se dělí na dvě části, část věnovanou stavbám a část věnovanou programům. Tedy budovy a představení.
V oblasti budov vzniká unikátní evropský projekt sociálně kulturního klastru Černá louka, který bude zahrnovat nejen stavby budov určených pro kulturu /galerie, koncertní síň/ nebo pro běžný život /školy a bydlení/. V projektu Vítkovic, kde se již staví mimořádný projekt Science centra, uvidíme cestu od rubání uhlí až po výrobu oceli. V autentickém prostředí dolu, vysokých pecí a válcoven sledujeme projekt kraje, tedy novou budovu krajské galerie.
Programy budou nejen ty slavnostní – koncerty, divadelní představení, výstavy a tak dále – ale například i pro maminku, pro každý den, kdy vodí děti do školy. Hodně jsem to zjednodušil.
Akcí bylo mnoho a čeká nás druhá část, tedy představení výtvarného umění v Praze. Nyní čekáme na 8. září, kdy se rozhodne mezi Plzní a Ostravou, kdo zvítězí.

Pokud se ohlédneme do vaší filmografie, tak jste byl producentem filmů odehrávajících se na Moravě, například Nuda v Brně /2003/ či Sluneční stát /2005/ zasazený do současné Ostravy. Co Vás na Moravě – na Ostravě jako rodilého Pražáka fascinuje?
Mám rád, když je film odněkud. Z místa, které existuje a které známe. To je autentické. Všichni známe filmy, které se odehrávají například v Paříži.
K Ostravě mám navíc osobní vztah. Když jsem tam byl na natáčení Slunečního státu, zamiloval jsem se do ní, do jejích obyvatel, kteří docela tvrdě pracují a jsou upřímnější než jinde.

O Evropské hlavní město kultury 2015 usiluje i Plzeň, v čem si myslíte, že je Ostrava jedinečná?
Ostrava se nepodobá ani vzhledem, ani minulostí ani lidmi jinému městu u nás.

Výstava kaVárna OSTRAVA v Mánesu je v plném proudu, co vše mohou návštěvníci očekávat a na co se osobně nejvíce těšíte vy?
Uvidíme například obrazy, které se ještě nevystavovaly. Seznámíme se s městem, které je pro nás z Prahy, dá se říct, kultovní. Odehrává se v něm film Kouř. Romány Ivana Landsmanna a Jana Balabána, které jsou o podstatných věcech. Je to město, které je v naší republice a ani trochu se nepodobá ostatním městům.

S jakými lidmi na obou výstavách spolupracujete?
Důvěřuji oběma kurátorům, jež se obklopili lidmi, kteří jsou pro jejich výstavy nejzajímavější. Tedy Jiřímu Jůzovi, který v Krajské galerii v podstatě vyrůstal, protože jeho otec byl jejím ředitelem před ním, a Lence Lindaurové, která ráda zlobí, a já mohu konečně oplácet a také někomu krýt záda.

Výstava v Mánesu se skládá ze tří částí: Ostrava sběratelská, Ostrava architektonická a Ostrava šumná, jakou část považujete za nejcennější?
Musím říci, že všechny. Zejména proto, že v téhle věci jsem laik. Moje profese je tak trochu pokus o talent vybrat to pravé…

Výstavu v Mánesu doprovodí další menší výstava mladých výtvarníků na náplavce pod Rašínovým nábřežím, proč jste se rozhodli pro tuto koncepci generačně rozdílných výstav?
Uspořádali jsme velikou bilanční přehlídku v Ostravě pod názvem Ostrava?. Ta dala za pravdu Lence Lindaurové, že mladí lidé mají rádi mladé umělce. Nejen v této výtvarné části jsme přehlídku Ostrava v Praze postavili na napětí mezi prověřenými hodnotami a mladou revoltou.

Co bylo na realizaci výstavy kaVárna OSTRAVA z producentského hlediska nejobtížnější a naopak co Vás při organizaci této akce mile překvapilo?
Omlouvám se, ale vlastně nic. Opět se ukázalo, že je třeba mít lidi, se kterými se znáte, nebo nové lidi, se kterými máte společný vkus a cíl a kteří vám pomohou.

V části výstavy Ostrava sběratelská se objeví mnoho kvalitních děl ze soukromých sbírek, neměli jste problém s jejich zapůjčením?
Určitě. To je pro mne docela překvapivé. V Ostravě je pět sběratelů, kteří tomu zasvětili život a mají neuvěřitelné poklady. Nikdy je neukázali veřejně, protože se o ně bojí. A poprvé je vlastně představí až v Praze, kde chtějí pomoci svému městu. Anonymně, ale přece jenom představí.
Byl jsem u jednoho z nich na návštěvě a poprvé jsem viděl například obraz Mikuláše Medka, kterého miluji a nikdy jsem o tomhle obraze nevěděl.

Jaký obraz na výstavě v Mánesu je váš favorit a proč?
Dobrá otázka. Ta výstava má ambice a sílu, abych ten obraz teprve uviděl.

Část výstavy Ostrava šumná se snaží vytvořit atmosféru šumné pohody, jaký recept na šumnou pohodu máte vy osobně?
Teď asi jediné, co mě může takhle šumně uspokojit, je procházka po Ostravě s kamarády večer devátého září…

Působíte jako filmový producent, angažujete se i na divadelní scéně, teď v oblasti výtvarného umění, jaké aktivity můžeme od vás čekat do budoucna?
Udělal jsem si takovou životní bilanci toho, co mne dělá šťastným a co ještě mohu stihnout, a budou to tím pádem asi dva poměrně undergroundové filmy.

16.8.2010 00:08:39 Redakce | rubrika - Rozhovory

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

Festivaly (2), Noc kostelů/ Víra (1), Výstavy (1), Z éteru (4), Zprávy (2)

reklama