Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 20. týden

Dokumentární klub: Portrétista (Vysílání: 19.5., 22.15 hod., ČT2)
Po matce Polák, po otci Rakušan. Wilhelm Brasse však vzpomíná, že u nich doma se mluvilo vždy polsky. Jen když se tatínek s dědou o něčem důležitém přeli, mluvili německy. Wilhelma by byl čekal pohodlný a bezstarostný život, kdyby se byl po obsazení Polska přihlásil k rakouské národnosti. Cítil se ovšem být Polákem, a nadto toužil bojovat proti Němcům. Při útěku do odboje byl však na maďarsko-slovenské hranici zadržen a záhy se ocitl v Osvětimi. Zde působil jako ateliérový fotograf a jeho hlavním úkolem byly evidenční portréty vězňů. Do očí plných strachu a zoufalství pohlédl padesát tisíckrát. Při osvobozování Osvětimi, když velitelé SS dali příkaz zničit veškerou fotodokumentaci, podařilo se Brassemu zachránit mnoho negativů. Dodnes má ale všechny tváře natrvalo vypálené v paměti.

Deset století architektury Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně (Vysílání: 23.5., 09.20 hod., ČT2)
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech byl navržen slovinským architektem Josipem Plečnikem začátkem 20. let tohoto století, v době, kdy sakrální křesťanská architektura procházela stagnací. Plečnik, považovaný v té době za mága slovanské architektury, pro stavbu kostela zprvu příliš nadšení neměl, ale nakonec díky přátelství s vinohradským kaplanem Titlem projekt přijal. Při projektování tohoto chrámu bylo Plečnikovým ideálem společenství prvních církevních obcí, prolínají se zde motivy starokřesťanských basilik, paralelu Plečnik nachází v architektonicky čisté antice. Realizace kostela vázla s nedostatkem peněz a ten také přiměl architekta zmenšit a oprostit původní monumentální vizi. Současně upustil od rozmanitého členění interiéru a teprve postupné vybavování mu mělo dodat sakrální vzhled. Při tvorbě interiéru byl Plečnik v mnohém inspirován uměleckými řemesly doby Karla IV.
Svůj vztah k hlavní doméně 20. let - funkcionalismu, vyjádřil Plečnik řešením komunikací uvnitř zvonice, Tím, že je před veřejností vlastně ukryl, dal najevo jeho smysl, který měl sloužit pouze k funkčnímu užití. Fasáda asociuje hermelínový plášť vladařů a její pravý význam je obsažen ve stavitelově mottu: „Nejsvětější srdce Ježíšovo - vládni v Čechách!" Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je naprosto jiným pohledem na sakrální architekturu počátku 20. století. U jeho zrodu nestálo tehdy běžné nadšení architektů z neomezených možností, ale spíše strach z možné ztráty humanistických ideálů.