zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Česká taneční platforma 2009 – 1. Small Hour

Z choreografie Small Hour

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

K dalším špičkám programu České taneční platformy 2009 patřili Nataša Novotná a Václav Kuneš, bývalí tanečníci Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána (V.Kuneš, dnes nezávislý tanečník, pracuje rovněž jako asistent Jiřího Kyliána), kteří založili v roce 2007 společně s Ondřejem Kotrčem velmi uznávaný soubor 420people. Jejich zatím nejúspěšnější choreografií je SMALL HOUR, která získala Cenu Sazky a Divadelních novin za nejlepší počin sezony 2008 v oboru tance a baletu a za jejíž interpretaci získala tanečnice Nataša Novotná i Cenu Thálie 2008. Na podzim tohoto roku chystá 420people uvedení stejnojmenné trilogie, jejíž první část On an Even Keel vznikla už v roce 2007 v koprodukci s nizozemským divadlem Korzo.

Podtextem choreografie „Small Hour“v kyliánovském pojetí je vyrovnávání se s časem – jaký význam má pouhá hodina proti okamžiku, který promění lidský život? Již první obraz je mottem utváření pohybu - tanečnice napíná ústy vlákno – gumu? do nejextrémnějšího okamžiku – vlákno praská a tanečnice se výskokem osvobozuje v náručí tanečníka. Zmítání tančících (Nataša Novotná, Václav Kuneš) mezi extrémy, pohyb v extrémních pozicích, vychylování z těžiště do okamžiku, kdy hrozí destrukce, pak záchrana protipohybem a nábojem nové energie, úporné úsilí o pohyb odnikud nikam, plynulý tah zaseknutý v jednom okamžiku. Čistota precizně vyrýsovaných linií pohybů, síla i něžnost zároveň, podtržené elektronickou hudbou Roberta a Donalda Lippoků na motivy H. Purcella, tvoří křehký obraz, jehož sdělení má váhu.

Golden Rock - opět v choreografii V. Kuneše - dva muži, jedna žena – krčí rameny – vědí vůbec, co chtějí? Jde o vztahy, ale není to jen erotika, jde o něco víc. Na houslovou skladbu Lajkó Felixe tančí trio Nataša Novotná, sólista baletu Monte Carlo Francesco Nappa a Milan Ostrčil. Výbušný rytmus sólových partů a duet kontrastuje s plouživými stínovými zpomaleným pohyby trojice, připomínající podivné monstrum. Po dramatickém i odlehčeném průzkumu jsou nakonec všichni tam kde začali – krčí rameny a odchází.

Na závěr úsměvná hříčka. B/olero – duet pro dvě ženy na Ravelovu hudbu - je poslední prací proslulého izraelského choreografa Ohada Naharina (2008). Naharin pracuje pomocí vlastní taneční metody gaga, jejíž pohybový jazyk vychází z vnitřních prožitků. S nadsázkou se dá označit jako jaksi ostřejší a hranatější v porovnání s předchozími skladbami. Tanečnice Nataša Novotná a Rei Watanabe oblečené do černých koktailových šatů si pohrávají s rytmem, opakují do nekonečna jednoduché pohyby, tančí si pro zábavu, barevná světla připomínají disko styl. Nakonec se ze hry i hudby stává tak trochu zmatek. Ravelovo Bolero je slyšet v podání japonského skladatele a hráče na syntetizátor Isao Tomity.

5.5.2009 02:05:48 Helena Kozlová | rubrika - Recenze