Scéna.cz 

Operní 42. týden - Bellini a Bizet na Vltavě

V sobotu 18. října 2008 od 19:30 h zařadil do vysílání Český rozhlas 3 – Vltava operu Vincenza Belliniho: PURITÁNI (I Puritani), druhý operní večer z archívu MET. Hudební drama o třech částech podle Ancelotovy a Xavierovy hry "Têtes rondes et Cavaliers" (Kulaté hlavy a kavalíři) v záznamu představení, které se konalo 13. března 1976 v Metropolitní opeře v New Yorku. Připravil a uvádí Ivan Ruml. Osoby a obsazení: Elvíra (Joan Sutherland), Lord Artur Talbot (Luciano Pavarotti), Sir Richard Forth (Sherrill Milnes), Sir George Walton (James Morris), Henrietta, vdova po popraveném králi (Cynthia Munzer), Sir Gualtiero Walton (Philip Booth), Sir Bruno Robertson (Jon Garrison). Sbor a orchestr Metropolitní opery v New Yorku řídil Richard Bonynge.

Vincenzo Salvatore Carmelo Francesco Bellini (3. listopadu 1801, Catania – 23. září 1835, Puteaux u Paříže ) byl italský hudební skladatel. Jeden z nejvýznamnějších představitelů stylu bel canto. Narodil se v hudební rodině a byl tzv. zázračné dítě. Prvotní hudební vzdělání mu poskytl dědeček. V roce 1819 opustil Catanii a začal studovat na konservatoři v Neapoli s finanční podporou města Catanie. Do roku 1822 byl žákem Nicolò Zingarelliho a studoval díla mistrů neapolské školy, ale také Josepha Haydna a Wofganga Amadea Mozarta.

Jeho první opera, Adelson e Salvini, byla provedena na školním představení v divadle konzervatoře. Další opera, Bianca e Gernando, byla hrána s velkým úspěchem již v divadle Teatro San Carlo. Dále napsal operu Il Pirato (Pirát), která se stala trvalou součástí světového repertáru.
Další opera La straniera (1828) byla u obecenstva ještě úspěšnější než Il Pirato, ale vyvolala polemiku v tisku pro svůj nezvyklý styl i harmonii. Opera Zaira, kterou komponoval pro otevření divadla Tetro Ducale v Parmě, nebyla příliš úspěšná, zato publikum v Benátkách bylo nadšeno dílem I Capuleti e i Montecchi (Kapuleti a Montekové) napsaným podle Shakesparova Romea a Julie.
Roky 1831 až 1835 byly plné mimořádných úspěchů. V této době zkomponoval svá vrcholná díla: La sonnambula (Náměsíčná) a Normu, které zahájily vítěznou pouť všemi evropskými scénami. Pro divadlo Théâtre Italien zkomponoval operu I Puritani (Puritáni). Netušil však, že to bude jeho opera poslední.
Předčasně zemřel 23. září 1835 v Puteaux u Paříže ve věku pouhých 33 let. Příčinou smrti byl, podle lékařské zprávy, akutní zánět tlustého střeva komplikovaný abscesem na játrech.

Nešťastný autor Carmen Georges Bizet
V rámci cyklu Výročí týdne ve vysílání Českého rozhlasu 3 – Vltava v neděli 19. října 2008 od 15:15 h, repríza 20. října v 15:45 h.

Georges Bizet (25. října 1838, Paříž - 3. června 1875, Bougival) byl francouzský hudební skladatel. Jeho otec byl učitel zpěvu a od dětství ho vedl k hudbě. V deseti letech (1848) byl G. Bizet přijat na hudební konzervatoř v Paříži, kde studoval kompozici. V roce 1857 mu byla udělena cena Prix de Rome, která mu umožnila strávit dva roky v Itálii. V této době napsal operu Don Procopio, která byla objevena až po třiceti letech. Z téže doby pochází i dvě symfonie a koncertní předehra. Po návratu z Itálie žil v Paříži a živil se jako operní skladatel a příležitostně jako autor scénické hudby. Přechodně také vyučoval. V roce 1869 se oženil s dcerou svého bývalého učitele. Tři měsíce po uvedení Carmen, 3. června roku 1875, Georges Bizet, ve věku necelých 37let, umírá. Jeho smrt je často spojována s nezdarem díla, na kterém si velmi zakládal a v jehož úspěch věřil. Za svůj život napsal více než dvacet oper, do dnešní doby se jich však na repertoáru udrželo pouze několik (Lovci perel, Kráska z Perthu, Džamilé …).