Scéna.cz 

Deborah Polaski a Otakar Brousek na Pražském jaro 2008

Na prosincové tiskové konferenci k probíhajícímu ročníku Pražského jara, se paní Dagmar Pecková podělila o nadšení, s jakým se připravuje a studuje pěvecký part Schönbergova monodramatu Očekávání, jehož uvedení je naplánováno na pátek 30. května 2008. O to více zaskočil samotnou umělkyni nečekaný zdravotní výpadek, když kvůli zánětu průdušnice, kdy lékaři striktně nařídili hlasový klid, proto se musela z tohoto koncertu omluvit. Festivalovému sekretariátu se podařilo najít vpravdě důstojnou náhradu v osobě proslulé americké wagnerovské pěvkyně Deborah Polaski.

Rodačka z amerického Wisconsinu se po studiích ve vlasti etablovala na evropské operní scéně a v roce 1988 na sebe upoutala mimořádnou pozornost publika i odborných kruhů v Barenboimově nastudování Prstenu Niebelungů při letních slavnostech v Bayreuthu. Svoji klíčovou roli Brünnhildy si poté zopakovala i v několika příštích bayreuthských inscenacích Ringu včetně pětileté série s dirigentem Jamesem Levinem v letech 1991-94. Shodou okolností jsme Deborah Polaski poznali v roce jejího bayreuthského debutu ve stejné roli také na Pražském jaru, když po boku dalších světových pěvců vystoupila v tehdejším Smetanově divadle na speciálním komponovaném večeru k poctě Richarda Wagnera.

Deborah Polaski je kromě wagnerovských rolí (vedle Brünnhildy zpívá také Isoldu, Kundry a Ortrud) rovněž vyhledávanou heroinou oper Richarda Strausse Ariadne a Elektra, strhující Marií v několikerých nastudováních Bergova Vojcka a v lednu 2003 se představila jako Kostelnička v novém nastudování Jenufy v newyorské MET společně s Karitou Mattilou v titulní úloze. Ke koncertnímu provedení Janáčkovy opery přizval Deborah Polaski v roce 2005 také Sir Simon Rattle s Berlínskými filharmoniky a na jaře 2009 bude zpívat Kostelničku v chystané nové inscenaci Její pastorkyně v Bavorské státní opeře v Mnichově společně se Štefanem Margitou v roli Laca.
„Paní“ z Schönbergova Erwartung zosobnila Deborah Polaski už na podzim 2004 v Berlínské státní opeře pod taktovkou Daniela Barenboima, který ji jako klavírista nezřídka doprovází také na jejích koncertních recitálech. Shodou okolností v průběhu minulého měsíce ztvárnila stejnou roli při pěti představeních ve Státní opeře v Lipsku. Těsně před příjezdem na Pražské jaro, kam se světoznámá umělkyně vrací přesně po dvaceti letech, vystoupí Deborah Polaski na dvou filharmonických večerech v Hamburské státní opeře, kde 25. a 26. května přednese Berliozovu kantátu Le mort de Cléopâtre. Paní Polaski je od roku 2003 nositelkou prestižního rakouského honorárního titulu „Kammersängerin“.

Mezi změny účinkujících, které musí operativně řešit sekretariát festivalu, se zařadila i výměna recitátora v 7. symfonii Miloslava Kabeláče, která je na programu prvního večera BBC Symphony Orchestra s jeho uměleckým šéfem Jiřím Bělohlávkem v sobotu 31. května. Pan Miroslav Moravec, který se nastudování tohoto náročného partu ujal s podobným nasazením a entuziasmem jako paní Pecková role v Schönbergově monodrama, byl bohužel stižen plicní embolií, která si vyžádala hospitalizaci. K naší radosti byl už pan Moravec propuštěn do domácího léčení, ale vedení festivalu se mezitím v dohodě s panem dirigentem Bělohlávkem muselo rozhodnout a situaci řešit (umělec musí s předstihem absolvovat zkoušku s orchestrem BBC v Londýně).
Skladatelova vlastního textu na vybraná slova z Nového zákona se tak na uvedeném koncertu ujme známý český divadelní a filmový herec Otakar Brousek, který už v minulosti mnohokrát propůjčil svůj hlas při podobných úkolech i v rámci festivalu Pražské jaro. Poprvé v roce 1964 recitoval Otakar Brousek mluvený part Vokální symfonie Václava Sommra při jejím provedení s Českou filharmonií a Karlem Ančerlem (stejný výkon si na festivalu zopakoval o čtyři roky později s Pražskými symfoniky a dirigentem Václavem Neumannem). Mezi nezapomenutelné Brouskovy pražskojarní kreace se zařadila kantáta Bohuslava Martinů Gilgameš s rozhlasovými symfoniky a Vladimírem Válkem v roce 1990, jejíž recitativní part už předtím zvěčnil také v supraphonské nahrávce s Jiřím Bělohlávkem. Se stejným dirigentem se Otakar Brousek podílel na Pražském jaru 1986 na světové premiéře Symfonietty č. 4 Klementa Slavického a naposledy se v roce 2005 představil festivalovému publiku v břevnovské Bazilice sv. Markéty v české premiéře oratoria Jana Hanuše Ecce homo.