Návrat Nabucca v Brně
autor: archiv divadla
Brněnská inscenace Verdiho Nabucca z roku 1985 měla fenomenální ohlas: za patnáct let se odehrálo 217 repríz a vidělo ji více než 250 tisíc lidí. V repertoáru brněnského Národního divadla se tak patrně nyní Nabucco znovu objevil (místo původně plánovaného Evžena Oněgina) jako sázka na jistotu. Tomu do značné míry odpovídá i jevištní podoba, počítající s tradicionalistickým, divadelně nenáročným operním divákem – mohutné historizující kostýmy (ovšem ze současných materiálů) se třpytí zlatem a veškerá interpretace maďarského režiséra Györgyho Selmecziho se omezuje pouze na efektní aranžmá a gesta, tu a tam ozvláštněná podivným klácením se sboru či promítáním textu na tylovou oponu. Nabucca lze jistě dobře hrát jako monumentální kostýmovaný koncert – ale to by nesměly individuální i sborové „herecké“ akce působit směšně svou neobratností a nemohoucností, jako tomu je tentokráte v Brně. A předpokládá to působivé hudební nastudování a brilantní zpěváky.
Maďarský dirigent Gergely Kesselyák se spoléhá především na efektní dynamické kontrasty, tempa nasadil místy až nesnesitelně volná a ne vždy se mu daří udržet temporytmickou souhru mezi orchestrem a jevištěm. Zpěv Szilvie Rálik (Abigail disponující průrazným, barevným hlasem) zní převážně, bohužel, jako afektovaný jekot. Ivan Choupenitch (Ismael) ze sebe vydává jen hukot tónů, či spíše zvuků, nečleněných do jakýchkoli slov. Kultivovat a zpřesnit by tentokráte potřeboval i dunivý pěvecký projev Bogdana Kurowského (Zacharias). Přijatelná se mi tak z premiérového obsazení jeví jen Jana Štefáčková, která zpívá Fenenu jemně, s citem, a především Mihály Kálmandi, který jediný skutečně zřetelně artikuluje a Nabucca zpívá příjemným rovným barytonem – a jehož modlitba ve vězení zazněla s velkou naléhavostí. Premiéru podle mě nezachránily ani nádherně kompaktně znějící sbory – ať už burácející či ztišené. Návrat Nabucca do Brna se mi tak nezdá příliš slavný.
Národní divadlo Brno – Giuseppe Verdi: Nabucco. Dirigent Gergely Kesselyák, režie György Selmeczi, scénografická koncepce Karel Drgáč, scéna a kostýmy Josef Jelínek, sbormistr Josef Pančík, pohybová spolupráce Jiří Kyselák. Premiéra 8. 6. 2007 v Janáčkově divadle.
Zdroj Hudební rozhledy 08/07 - Lenka Šaldová.Časopis 03 (2024) - rubriky
Časopis 03 - sekce
DIVADLO
Přehlídka dvou divadel Zaráz 2024
Šest inscenací z nejnovějšího repertoáru Městského divadla Zlín a Slováckého divadla Uherské Hradiště - to je celý článek
HUDBA
Bilanční dokument F. R. Čecha
Desatero podle Ringa
Bilanční dokument k osmdesátinám bubeníka, textaře, zpěváka, spisovatele, dramatika, p celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Komedie o čtveřici čtyřicátníků
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Komedie o čtveřici čtyřicátníků, kteří docházejí k poznání, že nežijí tak, jak celý článek