Scéna.cz 

Smetanova Litomyšl připomene krásné časy

Národní festival Smetanova Litomyšl v roce 2023 slaví půlkulaté jubileum, v období 18 dní od 15. června do 2. července 2023 se uskuteční jeho 65. ročník. Přinese 35 pořadů hlavního programu, který doplní doprovodný program ve Festivalových zahradách a 19. Smetanova výtvarná Litomyšl. Předprodej vstupenek bude zahájen 1. března v 10 hodin.
Jako téma si dramaturgie zvolila Belle Époque, tedy „krásnou dobu – krásné časy“, jak se označuje období přelomu 19. a 20. století. Nebývalý pokrok vědy a techniky tehdy umožnil rozvoj všech lidských činností a bohatě se propsal i do umění. „U zrodu tématu byla dohoda na uvedení jedné z nejslavnějších kompozic této doby, Písní z Gurre Arnolda Schönberga,“ vysvětluje dramaturg Vojtěch Stříteský.

Volný výčet děl epochy „Krásných časů“ v programu 65. Smetanovy Litomyšle začíná v jednom z jejích center, Paříži, kde se roku 1878 konal jeden z fenoménů 2. poloviny 19. století – 7. Světová výstava. Právě pro ni a uvedení nového nástroje v Palais de Trocadéro napsal Charles-Marie Widor premiéru Varhanní symfonie č. 6, která bude znít na koncertu tchajwanské umělkyně Hsiao-Yi Yu, stejně jako Varhanní sonáta č. 1 d moll Alexandre Guilmanta z roku 1874. Koncert pro housle a orchestr D dur Petra Iljiče Čajkovského z roku 1878, premiérovaný ale až r. 1881 ve Vídni, přednese právě umělec z tohoto města Fedor Rudin. V roce 1878 byl také uveden Koncert č. 2 B dur pro klavír a orchestr Johannese Brahmse, který zahraje Elisabeth Leonskaja. V letech 1884-1885 psal Antonín Dvořák svoji 7. symfonii d moll, tu představí Filharmonie Brno s Dennisem Russellem Daviesem, a v letech 1889-1890 8. Symfonii G dur, která zazní v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu s Petrem Popelkou. Z roku 1896 pochází Straussova symfonická báseň Tak pravil Zarathustra (Česká Sinfonietta, Radek Baborák). Rachmaninov píše v letech 1900-1901 svůj Koncert c moll pro klavír a orchestr č. 2, ten provede slavný klavírista Kirill Gerstein s Českou filharmonií a Tomášem Netopilem, a takřka paralelně vznikají Písně z Gurre Arnolda Schönberga (1900-1903). V podání Jana Martiníka bude uveden jeden z pokladů české písňové tvorby – cyklus Jaroslava Křičky Severní noci (1909/1910). Pozornost byla věnována i výběru ukázek z tvorby operní. Na programu je velký výběr veristických autorů, árie, dueta, ansámbly a sbory např. ze Sedláka kavalíra Pietra Mascagniho (1890), Komediantů Ruggera Leoncavalla (1892), La Wally Alfreda Catalaniho (1892) a řada slavných písní oné éry. Posluchači uslyší též reprezentativní výběr z oper Giacoma Pucciniho a Giuseppe Verdiho, přičemž Otello bude Janáčkovou operou ND Brno uveden scénicky.

Důraz na autory tvořící v období Belle Époque je zřejmý, dramaturgie však pokračuje též v dlouhodobých tématech a programových řadách. V cyklu Hvězdy operního nebe vystoupí sopranistka Maria Agresta a tenorista Pavel Černoch. Festival se systematicky věnuje tvorbě J. S. Bacha, klavíristou Martinem Kozákem bude proveden kompletní první díl Dobře temperovaného klavíru a v pořadu Bach a Lipsko 1723 ožije 300 let stará historie souboje s jeho souputníky o prestižní místo kantora v kostele sv. Tomáše. Bachova hudba zazní také v koncertu Drážďanského komorního sboru. Ten patří do řady hudby duchovní, která bude dále zastoupena Dvořákovou Stabat Mater (Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor), koncertem Te Deum laudamus Českého filharmonického sboru s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín a Mší k poctě sv. Cyrila a Metoděje Michaela Haydna. Stará hudba bude znít v koncertu sopranistky Roberty Mameli a souboru Collegium Marianum a na festivalové stagioně v zámku Nové Hrady ve slavné Pergolesiho opeře-buffa Služka paní a Loosově půvabné zpěvohře O komínku zedníky laškovně nakřivo postaveném. Naopak zcela současnou hudbu reprezentuje operní komiks Lukáše Sommera Časoplet, a samozřejmě koncerty přesahové – od oblíbeného Koncertu na přání, tentokrát s Adamem Plachetkou, Ondřejem Havelkou a jeho Melody Makers, přes již zavedenou Jazzovou jízdu v jízdárně až po Koncert plný překvapení, v němž se umělecký ředitel festivalu Vojtěch Stříteský ohlédne s mnoha hosty za svými 40 lety na Smetanově Litomyšli. Rodinám s dětmi bude určeno hudebně taneční pásmo Bylinky – písničky z hrnečku, v němž vystoupí také dětské sbory a soubory. Dětští a mladí umělci vystoupí i v dalším finálovém koncertu stipendijního projektu MenART. V řadě významných jubileí připomene Smetanova Litomyšl sté výročí narození Marie Callas uvedením hry Terence McNallyho Mistrovská lekce. Sté výročí od zahájení pravidelného vysílání oslaví v rámci festivalu také Český rozhlas. Jako obvykle ročník zakončí Velké finále s uvolněnějším programem, tentokrát vzdá poctu krásám Itálie.

„Uvědomujeme si, že i my jsme prožívali krásné časy, které teď s pandemií, válkou a energetickou krizí jakoby končí. Pocit krásných časů si ale vytváříme především sami v sobě a Smetanova Litomyšl může být pro něj dobrým důvodem,“ říká ředitel festivalu Jan Pikna. Festival přináší nejen kvalitní umělecké zážitky, ale na návštěvníky pozitivně působí i poklid a genius loci města. Z důvodu generální opravy litomyšlského zámku se však letos bude muset festival obejít bez své hlavní scény – zámeckého nádvoří. Jako náhradní prostor pořadatelé zvolili multifunkční halu. „Litomyšl se naštěstí pyšní nejen krásnými památkami, ale také skvělou současnou architekturou. Hala architektů Aleše Buriana a Gustava Křivinky patří k těm nejzdařilejším realizacím a technicky vyhovuje pro přenesení prakticky kompletní sestavy jeviště a hlediště z nádvoří,“ konstatuje Pikna. „Jak se mohli všichni přesvědčit během covidových ročníků, dokážeme si poradit v každé situaci. Věřím, že za pomoci nejlepších scénografů a osvětlovačů proměníme halu v takřka dokonalou koncertní síň. Využijeme i okolí haly včetně slavné prvorepublikové plovárny k tomu, abychom vytvořili pro návštěvníky jakýsi areál Světové výstavy, a přiblížili tak i prostor ročníkovému tématu.“