Scéna.cz 

Hodiny ze scény Metropolitní opery míří do kin

Na začátku byl oceňovaný román Michaela Cunnighama, který se inspiroval knihou Paní Dallowayová od Virginie Woolfové. Další život mu vdechl Oscary oceněný film s Meryl Streep, Julienne Moore a Nicole Kidman, nyní se Hodiny, příběh tří žen žijících v rozdílných epochách, stal předlohou pro operu. Napsal ji Kevin Puts. Jedna z nejočekávanějších premiér v newyorské Metropolitní opeře zamíří prostřednictvím přímého přenosu do kin na celém světě v sobotu 10. prosince 2022.

Román Michaela Cunnighama Hodiny, který získal prestižní Pulitzerovu cenu svazuje osudy tří žen – spisovatelky Virginie Woolfové, její postavy paní Dallowayové a paní Brownové – které se odehrávají v jeden jediný den a v závěru se nenápadně protnou. Kniha je inspirována dílem Virginie Woolfové Paní Dallowayová – ostatně, tento román se původně měl jmenovat právě Hodiny – a nabízí jemné předivo vztahů a pocitů, vypráví o lásce a přátelství, o těžkostech života, dotýká se palčivých a stále aktuálních témat AIDS, homosexuality nebo sebevraždy. Cunnigham stvořil nadčasový příběh, který překračuje epochy, možná i proto je natolik univerzální, dodnes inspirativní a přenositelný napříč médii. Filmová adaptace knihy, kterou natočil Stephen Daldry a mimo jiné vynesla Nicole Kidmanové Oscara za hlavní roli, sklidila u diváků vlny nadšené. Film získal také cenu na festivalu Berlinale, odnesl si Zlatý glóbus nebo cenu BAFTA v kategorii Nejlepší hudba, kterou složil Philip Glass.

Této látky se nyní chopil skladatel Kevin Puts a premiéru Hodin, nicméně pouze v koncertní verzi, proběhla v březnu letošního roku. Premiéra kompletního nastudování se uskutečnila až v listopadu. Pod režijním vedením Phelima McDermotta, který si v minulé sezóně podmanil publikum Achnatonem Philipa Glasse, v díle excelují pěvkyně Kelli O’Hara, Joyce DiDonato a hvězdná Renée Fleming. Každá ze tří hrdinek má odlišné hudební pojetí. Ve scénách s Virginií Woolfové (DiDonato) se odráží její emocionální nestabilita, Lauru Brownovou (O’Hara) doprovází lehké melodie, které jsou v kontrastu se svíravým prostředím předměstí v Americe padesátých let a konečně linka Clarrisy (Fleming) odráží živost New York City. Tyto jednotlivé hudební krajiny se však postupem děje prolínají a překrývají podobně jako příběhy tří protagonistek. Opera se opírá o oba texty, jak ten od Virginie Woolfové, tak román Michaela Cunninghama a slouží jako výchozí bod pro nejednoznačnosti a proměnlivosti světa a života, které přímo vybízejí k hudebnímu ztvárnění.
Nadčasový příběh mimo jiné o ženské duši diriguje Yannick Nézet-Séguin. Přímý přenos z prken Metropolitní opery v New Yorku uvádí do českých kin společnost Aerofilms .