zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Operní tipy: Don Giovanni a Fedora

To je opera: Don Giovanni

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

To je opera: Don Giovanni
Průvodce Ramon Gener vás tentokrát doprovodí nejen do divadla na představení Mozartovy opery oper, ale zavítá s vámi i na diskotéku, kde se zeptá dnešních mladých lidí, co si představují pod symbolem největšího svůdce všech dob. Celý název nejslavnější pražské Mozartovy opery na libreto Lorenza da Ponteho zní Potrestaný prostopášník aneb Don Giovanni, v italském originále – Il dissoluto punito, ossia Il Don Giovanni. Objednávka tohoto hudebně dramatického díla zřejmě následovala po velice úspěšné pražské premiéře Figarovy svatby. Ostatně její reprízy se v lednu 1787 zúčastnil sám salcburský génius.
Wolfgang Amadeus Mozart začal pracovat na Donu Giovannim během léta 1787 a z Vídně pak na světovou premiéru odcestoval 1. října. Do Prahy přijel o tři dny později v doprovodu manželky Konstance a impresário pro ně najal apartmá v blízkosti tehdejšího hraběcího Nostického Národního divadla v domě U tří lvíčků. Je všeobecně známo, že skladatel přijel do Prahy s nehotovou partiturou. Závěr opery, který chtěl vystavět na prudkém kontrastu komediálnosti a osudové tragičnosti, se rozhodl Mozart komponovat až podle místních podmínek a panující nálady. Mohl tak uplatnit různé textové i melodické narážky, plně srozumitelné tehdejšímu pražskému publiku.
První představení Dona Giovanniho se uskutečnilo v pondělí 29. října 1787 ve zmíněném Nosticově, dnešním Stavovském divadle za skladatelova řízení. Vídeňská verze opery, zazněla poprvé 7. května 1788. Do ní přidal Mozart ještě další árie pro donnu Elvíru a Dona Ottavia i dueto Leporella a Zerliny.
Vysílání: 13.7., 22.55 hod., ČT art
Opakování: 15.7., ČT art

U. Giordano: Fedora
Legendární italská sopranistka Mirella Freni v titulní postavě ruské šlechtičny, která se osudově zaplete do vyšetřování vraždy svého snoubence (1993). Dále účinkují: P. Domingo, A. Scarabelli, A. Corbelli, S. Mazzoni, M. Minarelli, D. Gavazzi a další. Orchestr a sbor Teatro alla Scala řídí Gianandrea Gavazzeni. Režie Lamberto Puggelli (V italském znění s titulky). Děj začíná v Petrohradě kolem roku 1880. Ovdovělá kněžna Fedora Romacovová (Mirella Freni) očekává hraběte Vladimíra, za něhož se má provdat a zasněně se dívá na jeho portrét. Přinášejí hraběte smrtelně zraněného, který po chvíli vydechne ve své ložnici naposled, aniž se zmíní o svém vrahovi. Přítomní podezírají Lorise Ipanova (Plácido Domingo). V pařížském Fedořině paláci svádí kněžna Lorise, aby se přiznal ke svému zločinu. Její přítel diplomat De Siriex (Alessandro Corbelli) ironicky komentuje dvě tváře ruské ženy – hodnou i nepřátelskou. Loris, který pochopí, že Fedora není k jeho vzplanutí netečná, ji ve své árii „Amor ti vieta“ nutí, aby také vyznala své city. Pak se přizná, že zabil Vladimíra, ale prohlašuje, že může přinést důkazy o jeho nevěře. Fedora sice upozorní ruského šéfa policie (Alfredo Giacomotti) na vrahovu přítomnost ve svém paláci, ale když se dozví, že ji zesnulý snoubenec Vladimír podváděl s Lorisovou manželkou, pochopí, že šlo vlastně o zločin z vášně a žárlivosti. S láskou Lorise objímá a ukryje ho přes noc u sebe, aby se nedostal do spárů tajné carské policie. Závěr dramatu se odehrává ve Fedořině švýcarské vile. Už několik měsíců zde šťastně žijí Loris a Fedora a milují se. Bohužel Fedora předtím udala ruské policii Lorisovu rodinu. Bratr byl v ruském vězení umučen a matka zemřela žalem. Loris přísahá, že se pomstí prokleté neznámé špionce, která jeho rodinu očernila. Fedora, která si uvědomuje, že dřív nebo později vyjde pravda najevo, spolkne jed a přizná se. Loris je odhalením zdrcen, odpouští jí, ale už je příliš pozdě. Fedora umírá. Hlavní ženskou postavu této milánské inscenace opery Fedora Umberta Giordana ztvárnila Mirella Freni, která se narodila 27. února 1935 v Modeně, kde také v roce 2020 zemřela ve věku nedožitých 85 let. Za svého umělecky rušného života zvládla na scénách po celém světě základní italský zpěvoherní repertoár, z něhož jmenujme především Mimi v Bohémě, Violettu v Traviatě, Čočosan v Madama Butterfly, Manon Lescaut, Aidu a Fedoru. Byla oblíbenou sopranistkou rakouského legendárního dirigenta Herberta von Karajana, který s ní často spolupracoval při špičkových hudebních nastudováních a nahrávkách.
Vysílání: 17.7., 00.15 hod., ČT art

5.7.2021 20:07:29 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Z éteru

Z první řady: Rusalka z Toulouse

Rusalka z Toulouse

A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa ...celý článek


Rok české hudby – Smetana 200

Bedřich Smetana

Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma ...celý článek



Časopis 18 - sekce

DIVADLO

Divadelní tipy 19. týden

Gérard Depardieu (Cyrano z Bergeraku)

Světák Jan Libíček
Jaký byl ve skutečnosti veselý tlouštík českého filmu? Dokumentem připomínáme náhlý odch celý článek

další články...

HUDBA

Eurovision Song Contest 2024

Aiko

Eurovision Song Contest 2024
Přímý přenos prvního semifinále ze švédského Malmö, kde se letos koná 68. ročn celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Pavel Soukup získává Cenu za mimořádný přínos

Pavel Soukup

Cenu za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova za rok 2023 získává Pavel Soukup. Český herec m celý článek

další články...