Scéna.cz 

Hudební rozhledy 06/20

„S mezzosopranistkou Štěpánkou Pučálkovou jsme se v minulosti potkali kvůli velkým rozhovorům pro média celkem dvakrát,“ zahajuje svůj rozhovor Robert Rytina. „Okolnosti, za jakých obě interview vznikla, možná docela dobře charakterizují uměleckou cestu, kterou Štěpánka v mezidobí od jednoho našeho setkání ke druhému urazila. Na přelomu jara a léta roku 2016 jsme se sešli v Salcburku, kde zpěvačka o několik let dříve studovala na slavném Mozarteu. Přestože školu absolvovala nejen s vyznamenáním, ale navrch i s prestižní zlatou medailí Lilli Lehmann, uživit se ve svém oboru v místě tak bohatém na konkurenci nebylo zrovna nejsnadnější. A tak se náš rozhovor konal po zavírací hodině v malé restauraci v centru města, kde si tenkrát Štěpánka přivydělávala. Další rozhovor vyšel na počátku roku 2019, kdy už byla Štěpánka sólistkou drážďanské Semperovy opery, a naše aktuální setkání, na němž jsem se dozvěděl řadu dalších novinek, se konalo letos na konci dubna“...

Když koronavirová pandemie ochromila i kulturu a jednotlivé země postupně uzavíraly divadla, ustal i operní provoz. A třebaže vláda postupně začíná restrikce uvolňovat, od 11. 5. umožnila i otevření divadel a umělci provádějící autorské dílo nemusejí mít roušku (negativní test na koronavirus ne starší 4 dnů ovšem ano), epidemiologické podmínky jsou takové, že je operní představení v našich stálých divadlech nemohou v praxi splňovat, nehledě na naprostou ekonomickou nerentabilitu produkcí pro maximálně 100 diváků. Zatím se zdá, že do konce sezony 2019/20 se u nás divadla pro operní představení neotevřou. Soupis operních premiér, o které diváci přišli, je hodně dlouhý: v Divadle na Orlí studenti JAMU nepředvedli Mozartovu Figarovu svatbu, k propadlým termínům se přidala premiéra Szymanowského Krále Rogera v nastudování Státní opery, chyběla brněnská premiéra Řeckých pašijí Bohuslava Martinů i Mouldseho pojetí Mozartovy Zaidy ve Stavovském divadle…

S tituly z bohatého operního odkazu Nikolaje Rimského-Korsakova se na našich pódiích setkáváme velice sporadicky. A je to opravdu škoda. Rimskij-Korsakov, absolvent školy pro námořní kadety v Petrohradě, který se v říjnu 1862 vydal na téměř tři roky trvající plavbu na palubě zámořské lodi Almaz, totiž patří kromě jiného především ke zcela výjimečným mistrům instrumentace. To nakonec prokázal i ve své první závažné kompozici, napsané po návratu do Ruska, v hudebním obrazu Sadko, op. 5, zkomponovaném v roce 1867, do něhož promítl svoje bohaté cestovní zážitky prostřednictvím až neuvěřitelně vynalézavé zvukomalby. S dílem byl natolik spokojen, že se k němu téměř po třiceti letech vrátil, aby ho rozpracoval do téměř čtyřhodinové stejnojmenné opery. V současnosti ji můžeme zhlédnout např. v petrohradském Mariinském divadle, kde dávají inscenaci, premiérovanou zde již v roce 1993, a to se scénou, obnovenou podle náčrtků Konstantina Korovina z roku 1920…

Maestro Zubin Mehta, nejslavnější Ind současnosti, je mimořádnou dirigentskou osobností světové klasické hudby. U nás je nahlížen spíše přes brilantní interpretace svého repertoáru, zatímco ve světě patří k velmi respektovaným i za své odvážné koncerty nesené v duchu idejí spojovat hudbou různé, mnohdy i znesvářené kultury. Aristokratická rodina rodu Pársí, odkud pochází, mu vtiskla obrovské charisma, smysl pro diplomatická jednání, velkorysost a přirozenou eleganci. Spolupracoval s úctyhodnou řadou slavných osobností. V Asii, Evropě a Americe obdržel četná vysoce prestižní ocenění. Stal se nositelem indického vyznamenání Padma Bhushan, držitelem Izraelské ceny, nositelem velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku či držitelem velké stříbrné medaile, Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku. Mimořádně získal Cenu za mír a toleranci OSN, stal se komandérem francouzského Řádu umění a literatury a obdržel francouzský Řád čestné legie...

Hudební rozhledy 06/20