Scéna.cz 

Z první řady... Pražské jaro

Závěrečný koncert MHF Pražské jaro 2018
Ve skladbách česko-slovenských autorů Z. Fibicha, E. Suchoně a L. Janáčka účinkuje: J. Vacík, Slovenský filharmonický sbor a Slovenská filharmonie. Dirigent J. Judd. Závěrečný koncert festivalu skvěle zapadal do "osmičkových" československých výročí roku 2018. Dramaturgicky jde o kombinaci dvou českých autorů (Fibich, Janáček) se slovenským Eugenem Suchoněm s jeho Žalmem zeme podkarpatskej. A to celé v interpretaci ve světě proslulého Čecha Jana Vacíka, Slovenského filharmonického sboru a Slovenské filharmonie, kterou řídí Brit James Judd.
Judd byl dirigentem řady slavných světových orchestrů (Berlínská filharmonie, Rotterdamská filharmonie, Orchestr National de France, Gewandhaus Leipzig), od 1999 do 2007 byl uměleckým šéfem New Zealand Symphony Orchestra, působil v Cleveland Orchestra a Orchestru mladých Evropské unie. V současnosti je uměleckým ředitelem Israel Symphony Orchestra a především – od roku 2017 – šéfdirigentem Slovenské filharmonie.
Vysílání: 06.5., 20.20 hod., ČT art

74. mezinárodní hudební festival Pražské jaro 2019
Přímý přenos slavnostního zahajovacího koncertu z Obecního domu v Praze. Cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany hraje německý orchestr Bamberger Symphoniker, diriguje Jakub Hrůša. Režie A. Rezek. Mezi 12. květnem a 4. červnem se uskuteční 74. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. „V Praze se setkají největší osobnosti klasické hudby – opravdové legendy i mladé talenty. Každá z nich přinese jedinečný pohled na fascinující bohatství tohoto umění,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor. „Posláním Pražského jara je přinášet koncerty, které aspirují na to stát se událostmi sezony. Věřím, že nadcházející ročník jich nabízí celou řadu.“ Samotné zahájení festivalu vzbuzuje velká očekávání – Smetanovu Mou vlast zahrají Bamberští symfonikové pod taktovkou svého šéfdirigenta Jakuba Hrůši. Orchestr je pro tuto příležitost zajímavý i svým zrodem. Vznikl v roce 1946 z odsunutých Němců, hráčů Pražské německé filharmonie, a navzdory vyostřené poválečné situaci se k českým kořenům vždy hlásil a hlásí i dodnes. „Je úžasné, že tradice tohoto orchestru, který se tehdy podílel tak velkolepou měrou na slávě pražského kulturního života, se podařilo zachovat a přetavit do nového tělesa v Bamberku, patřícího dnes mezi nejlepší orchestry střední Evropy,“ říká Jakub Hrůša. „Jeho hostování na zahájení Pražského jara je pro mě tedy nejen hudebně, ale vlastně i z hlediska historie velmi krásnou symbolickou návštěvou původního domova – a pod mým vedením svým způsobem dvojnásob zajímavým. Za sebe mohu říci, že společně s ,mými‘ muzikanty dnes již po nahrávání a několikanásobném uvádění cyklu v Bamberku i jinde považujeme Smetanovu hudbu za vlastní a zcela autenticky dýcháme její hudební vzduch – ostatně podobně samozřejmý byl Smetanův vztah ke staleté německé hudební kultuře. Reprezentujeme tak střední Evropu způsobem, o kterém věřím, že má větší smysl než úzkoprsé lpění na výlučnosti kulturních výdobytků omezovaných politickými hranicemi. Má vlast je samozřejmě velmi a významně česká, ale její působivost tkví v hlubších a širších kořenech,“ doplňuje Jakub Hrůša.
Vysílání: 12.5., 20.00 hod., ČT art