Scéna.cz 

Taneční dokument: Halo, je tam někdo?

Tímto dotazem se pokoušejí hrdinové a hrdinky stejnojmenného filmu režisérky Petry Tejnorové a choreografky Terezy Ondrové kontaktovat neznámé obyvatele vesmíru. Není totiž vůbec jisté, jestli školáci a školačky ze základky v Dobřichovicích, připustí jejich existenci. To vše je teprve předmětem zkoumání, které probíhá v dobřichovické škole i mimo ni po celý týden. Autorky filmu vedou s dětmi rozhovory, v nichž se společně zamýšlejí nad hlubokými filozofickými i zcela praktickými otázkami života na zemi, tak aby jej mohly představit předpokládané mimozemské civilizaci v poselství, které má být na závěr odesláno. Děti jako zástupci naší planety se mají vyjadřovat k různým tématům a je s podivem, jak je dokáží reflektovat. Jejich výroky jsou velmi příznačné pro tuto vibrující dobu ovlivněné vším, čím jsou děti neustále atakovány.

Slyšíme zde útržky (polo)vědeckých informací, jak jim je dodává škola nebo internet, sci-fi nebo oblíbené hry. Dokáží je však tvůrčím způsobem přetvořit ve velmi originální a poetické vidění sebe i světa, které na rozdíl od mnohých dospělých je převážně radostné a optimistické.
Jedním z kaménků mozaiky tvořící obraz přítomnosti je také současný tanec.V dobřichovické škole jako v jedné z nemnohých u nás byl zaveden předmět taneční výchova, kde se s ním děti mohou seznámit.
Zdánlivě okrajové téma, kterému je věnována jedna z otázek, se prolíná celým filmem. Nejen v ukázkách z některých světoznámých choreografií, k nimž zaujímají děti stanoviska, ale i v záběrech, v nichž se samy předvádějí v akci, i v jakékoliv jejich gestikulaci, pohybech a postojích. Momenty, kdy převažuje slovní projev, kombinuje režisérka s hranými groteskními sekvencemi, které vizualizují některé z představ dětí a mohou být do jisté míry také „tancem“.
V tomto ohledu jsou prvky současného tance v nejširším smyslu ve filmu přítomny. Jinak ale díklo Petry Tejnorové a Terezy Ondrové natočené v rámci festivalu Tanec Praha 2017 není explicitně tanečním dokumentem a může sloužit spíše než k popularizaci contemporary mezi dětmi jako inspirace k podobným sociologickým projektům.