Scéna.cz 

Taneční projekt Kronika kosti

Divadlo Archa uvede v premiéře představení Sumako Koseki Kronika kosti v úterý 13. dubna 2004. Taneční představení vzniklo z iniciativy občanského sdružení SE.S.TA /Setkávání současného tance/, které pracuje v České republice od roku 1999. Impulsem byla nejen plodná a dlouhodobá spolupráce s japonskou tanečnicí Buto Sumako Koseki, ale také pražské setkání S. Koseki s výtvarnicí Adrienou Šimotovou a jejím dílem. Choreografie pro pět tanečníků rozvíjí tak setkání těchto dvou velice silných uměleckých osobností. Do prostoru, na jevišti vytvořeném díly Adrieny Šimotové, vstupuje tanec jako paměť, která nezačíná zrozením a nekončí smrtí, paměť přesahující naše vědomí.

Téma, které Sumako Koseki zkoumá, je cesta sjednocení vnějšku a vnitřku, poslechu ticha a odkrývání paměti těla. A právě tímto jsou si velmi blízké s Adrienou Šimotovou, jednou z nejvýznamnějších současných českých výtvarných umělců. Jejím hlavním tématem je lidská figura. Nesnaží se ale zachytit její podobu vnější, snaží se vyjádřit prostřednictvím lidského těla pocity obecnější, až existenciální. Využívá k tomu jak techniky a postupy klasické – malba, kresba, grafika, tak techniky speciální – textilní koláž, pigmentová kresba, muláž, frotáž nebo kresba barevnými pigmenty. Obě umělkyně, ač pocházejí z jiných kultur, sledují společné téma: stopy různých úrovní osobnosti, práce s charakterem průhledného a skrytého, s energií a dynamikou postavy.

Sumako Koseki studovala Buto tanec v Japonsku pod vedením Isso Miura. V roce 1980 založila ve Francii vlastní skupinu. Pracuje střídavě v Evropě a Japonsku, spolupracuje jako choreografka s řadou významných divadelních režisérů jako W. Znorko, Tabar a Ph. Adrien například i v „La Comédie Française“, vede mnohé stáže a je pravidelným hostem SE.S.TA. Výchozím bodem tanečního vyjádření Sumako Koseki je Buto, své přemýšlení o univerzálním i jedinečném charakteru výrazu však rozšiřuje poznáním a asimilací vědomí západního myšlení v jeho sociálním a kulturním rozměru.
Během série stáží v České republice si Koseki vybrala čtveřici spoluaktérů pro tento projekt. Její přístup k tanci je veden myšlenkou nechat mluvit tělo jeho vlastní řečí. Tělu naslouchá a z jeho paměti čerpá hluboko zakořeněné zážitky.