zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Spící krasavice 2017

Spící krasavice

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

V přímém přenosu z Velkého divadla v Moskvě mohli diváci v neděli 22. ledna sledovat na plátnech kin další ze Spících krasavic. Tou první v této divadelní sezóně byla v listopadu 2016 Spící krasavice od protinožců, kterou byl zahájen nový cyklus přenosů Australského baletu.
Pro připomenutí - autorem novodobé podoby moskevského baletu je Jurij Gregorovič, který Petipův balet přetvořil pro soubor Velkého divadla již roce 1973, avšak současná forma byla upravována u příležitosti znovuotevření Velkého divadla po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2011.

V této souvislosti mělo možnost filmové publikum nahlédnout během přestávky do některých míst, kam se běžný divák nedostane a kterými je provedla komentátorka Kateřina Noviková. Prostřednictvím kamery se návštěvníci kin dozvěděli, kde je postranní prezidentská lože, z níž se díval na představení např. Stalin, ocitli se v protější ředitelské lóži, odkud představení bedlivě pozoruje štáb vedení divadla, jeden ze záběrů patřil čestné lóži uprostřed hlediště, kam usedají hlavy států a jiné vzácné osobnosti. Skrze místnosti restaurované v původní lze projít do moderního nově vybudo vaného zázemí až na scénu, kde se již rozcvičovali protagonisté.

Zatímco v inscenaci přenášené do kin v roce 2013 byli hlavními hrdiny Světlana Zacharová jako Aurora a hostující americký tanečník David Hallberg jako princ Desiré, v současném představení je vystřídali stejně perfektní Olga Smirnova a Semjon Chudin. Olga Smirnova až neskutečně přesná ve svých variacích, které provádí s lehkostí a nenuceností, stále usměvavá, neotřesitelně pevná ve výdržích – jakoby „přilepená“ na místo a „upevněná“ v prostoru, přitom elegantní, skutečná princezna. Podobně vznešeně „královsky“ a přitom přirozeně graciézně působí princ Desiré - Sem jon Chudin s dokonalým ovládáním i toho nejdrobnějšího gesta, s úžasnými mohutnými skoky a precizními piruetami. Nemenší chválu si zaslouží Julija Stěpanova jako Šeříková víla a její družky, nešťastný ceremoniář nebo pohádkové postavy ze závěrečných svatebních oslav – Modrý ptáček a jeho partnerka, Karkulka a vlk, Kocour v botách a kočička, Popelka a princ a nezaměnitelná postava Alexandra Lopareviče tentokrát v podobě zvlášť odporné zlé víly Carabosse.
Grandiózní scénografie v duchu krále Ludvíka IV. stylizovaná jako divadlo na divadle - monumentální palácové interiéry se sloupy zářícími zlatem, v pozadí kulisa zámku a všudypřítomná barokní ornamentika je stejně jako patřičné nádherné kostýmy dílem italských umělců (Ezio Frigerio – scéna, Franca Squarciapino – kostýmy). Scéna není prvotně určena pro filmové přenosy, a tak snad jediným vnímatelným nedostatkem mohla být nevýrazná barevnost taneční plochy a kostýmů při horních záběrech, barvy ovšem někdy splývaly i v jinak směrovaném pohledu.

„Spící krasavice“ v podání baletu Velkého divadla v Moskvě opět triumfovala, a přestože je to jeden z nejrozšířenějších baletů klasického repertoáru po celém světě, málokdo může této její „imperiální“ verzi konkurovat.
Nejinak tomu patrně bude i v příštím přenosu z „Balšovo“ 5. února 2017, kdy je na programu další hvězdný titul, esence baletní klasiky Labutí jezero.

www.prenosydokin.cz

30.1.2017 12:01:28 Helena Kozlová | rubrika - Recenze