Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Ivana Veberová: Hlavně, aby vítr nesfoukl orchestru noty...

autor: archiv divadla

Sopranistka Ivana Veberová debutovala v plzeňském Divadle J.K.Tyla v roce 2005 v roli Mařenky v Prodané nevěstě, a od roku 2006 je tu v angažmá. Na kontě tu má od té doby množství pozoruhodných figur. Jednou z rolí, která se v jejím repertoáru objevuje opakovaně, je AIDA. Právě tuto prestižní roli si zahraje a hlavně zazpívá i v jedinečném open-air představení v lochotínském amfiteátru 1. července 2016. Při této příležitosti jsme se pěvkyně zeptali…

Jaké místo zastává Aida ve vašem repertoáru? Jaký k ní máte vztah, nezpíváte ji poprvé…
Dříve jsem před ní měla veliký respekt, protože je to velmi náročná role pěvecky, ale samozřejmě i herecky. Protože tato postava vlastně truchlí od začátku až do konce. Takže není úplně jednoduché zahrát ji tak, aby diváky upoutala. Ale vlastně už rok a půl ji máme v Plzni na repertoáru. A zároveň už ji rok zpívám i v Českých Budějovicích. Takže si postupem času získala moje srdce. Strašně ráda ji zpívám i hraju. A do našeho amfiteátru se moc těším, protože to bude úplně nová, jiná inscenace, a pro mě zcela neobvyklý zážitek.

Vy jste, pokud se nemýlím, ještě na open air scéně nezpívala?
Ještě ne. Žádné představení jsem ještě venku neměla. Tak jsem na to velice zvědavá…

Když jste se dozvěděla, že to bude venku, a ještě před tak obrovským publikem, jaký byl první pocit? Strach nebo naopak radost?
Spíše ta radost a očekávání. Já nejsem žádná trémistka, takže čím víc diváků, tím více síly a energie získávám, Nechci říci, že by se člověk méně snažil, pokud zpívá pro méně diváků, ale přece jen ta energie, která v tak velkém prostoru proudí, ta atmosféra, je úplně jiná. Opravdu je to tak, že čím víc lidí, tím je atmosféra silnější. O to více se těším, a doufám, že počasí vyjde, že přijde hodně lidí a bude se jim to líbit. Zkrátka, že se vše povede.

Když se hraje venku, může se stát leccos. To znamená, že může nastat nenadálá situace. Vyvádějí vás takové věci z míry?
Já vím, že pro hráče je vždycky nejhorší vítr, který jim sfoukává noty, to bývá nejčastější problém. Ale vzhledem k tomu, že my zpěváci musíme inscenaci odzpívat zpaměti, nic takového nám nehrozí. To největší a nejhorší riziko nám padá. Tak si jen přejme, aby nefoukalo, a aby orchestru nesfoukl vítr noty. Samozřejmě, můžou padat i trakaře, ale já věřím, že ten první dne prázdnin dokonale vyjde, a že se nic nepřihodí. Počasí že bude krásné a nic nás nezaskočí.

Odhadnete, kolikrát jste už Aidu zpívala?
Určitě by se to dalo vyhledat, o přesném počtu inscenací nemám přehled. Ale odhadovala bych, že mám za sebou asi dvacet inscenací.

No, páni! Prozraďte, co dalšího vás v dohledné době kromě Aidy čeká.
Teď mám za sebou nejčerstvěji premiéru Lady Macbeth v plzeňském Divadle J.K.Tyla, a čekají mě reprízy. Je to opět Verdi, můj oblíbený skladatel, který je pro mě balzámem na hlasivky, zároveň velká škola a rozhodně i srdeční záležitost. A další úkol, který mě v současné době čeká, je zvláštní role v oratoriu Johanka z Arku od Arthura Honeggera. Bude to pro mě novinka, první oratorium, se kterým se vlastně na jevišti setkám.

Tak držíme palce, a těšíme se!

16.5.2016 00:05:49 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

CD boxy (1), Festivaly (3), Koncerty (3), Z éteru (2), Zveme ... (2)

reklama