Operní večer Mascagniho a Bartóka
autor: archiv
Opera ostravského Národního divadla moravskoslezského představuje svou dramaturgií jeden z nejzajímavějších a nejprogresivnějších operních souborů v České republice. Výběrem titulů se s úspěchem snaží uspokojit své široké publikum i velmi náročného diváka – vzpomeňme jen na uvedení Vampýra Heinricha Marschnera, Pelléa a Mélisandu Clauda Debussyho, z nedávné doby pak Auberovu Němou z Portici, Halévyho Židovku, Verdiho Johanku z Arku, Borodinova Knížete Igora.
V poslední premiéře sezóny mohli diváci shlédnout dvě jednoaktové opery – jmenovitě Sedláka kavalíra Pietra Mascagniho a Modrovousův hrad Bély Bartóka. Již samo spojení významného díla italského verismu s jedinou Bartókovou operou je přinejmenším zajímavé. K tomu stačí dodat, že tituly, jak je v Ostravě zvykem, byly nastudovány v originále. Obě díla inscenoval stejný umělecký tým - dirigentem je stálý ostravský host Tyrone Patterson, původem z Kanady a společně s ním kmenový dirigent NDM Jan Šrubař. Režisérem představení je ředitel divadla Luděk Golat.
V Sedláku kavalírovi (Cavalleria rusticana) nás Jaroslav Malina stavbami na scéně neomylně zavádí do vesničky na Sicílii. Luděk Golat ve své režii využívá technických vymožeností nově rekonstruované budovy Divadla Antonína Dvořáka – a tak Turiddova úvodní serenáda zazní z reproduktorů rozmístěných v hledišti. Hostující Stanislav Matis se jako Turiddu soustředil především na bezchybný pěvecký projev, herecky je však poněkud topornější. Polská pěvkyně Iwona Noszczyk svou Santuzzu zpívala s přehledem. Velmi dobře zpíval i Alexander Podolchov jako Alfio – více se rozezpíval až ve druhé půli představení, a zvláště Erika Šporerová jako vyzývavá Lola. Mimo výkony sólistů se skvěle uvedl operní sbor, který se stává pod vedením Jurije Galatenka jedním z nejlepších v republice.
Modrovousův hrad – A Kékszakállú herceg vára – Bély Bartóka, představuje operu na našich jevištích prakticky neznámou. V českém překladu byla hrána v Olomouci v roce 1960 v tehdejším Divadle Oldřicha Stibora (dnes Moravské divadlo) pod taktovkou Zdeňka Košlera. Nejnovější nastudování v Národním divadle moravskoslezském plně respektuje intimní provázanost hudby a zpívaného slova – proto je opera nastudována v maďarském originále.
Scéna představuje snový hrad, kdy postupné otevírání jednotlivých komnat je vyřešeno symbolickým rozsvěcováním částí dekorace. Dekorací se pak stává i celé hlediště, jehož lóže a balkón jsou barevně nasvěcovány a dotvářejí tak atmosféru díla. V premiérovém večeru se představili v roli Modrovouse Martin Gurbal´ a jako Judit hostující polská sopranistka Agnieszka Zwierko. Prolog byl svěřen Janu Fišarovi z činoherního souboru. V pojetí režiséra je inscenace víceméně statická – dává však možnost posluchačům plně se soustředit na deklamaci tohoto „zhudebněného dialogu“. Martin Gurbal´ se s maďarským libretem Bély Balázse vypořádal velmi dobře a jeho hlasové dispozice plně odpovídají nárokům hudby. Podobně se uvedla i Agnieszka Zwierko. Výkon obou protagonistů byl odměněn zaslouženými ovacemi premiérového publika.
Pietro Mascagni: Cavalleria rusticana. Santuzza – Iwona Noszczyk/Tatiana Teslia, Turiddu – Jack Gitto/Stanislav Matis/Gianluca Zampieri, Lucia – Tamara Brummerová/Jindřiška Rainerová, Alfio – Vojtěch Kupka/Alexander Podolchov, Lola – Erika Šporerová/Marika Žáková
Béla Bartók: A Kékszakállú herceg vára. Kékszakállú (Modrovous) – Martin Gurbal´/István Rácz, Judit – Andrea Meláth/Agnieszka Zwierko, v prologu vystupuje Jan Fišar (mluvená role).
Dirigenti: Tyrone Patterson/Jan Šrubař, režisér – Luděk Golat, výtvarník scény – Jaroslav Malina, výtvarnice kostýmů – Helena Anýžová. Premiéra 14. 6. 2003 v Divadle Antonína Dvořáka.
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Festival queer divadelního umění WILD!
Poslední květnový týden zavítá do pražské Venuše ve Švehlovce mezinárodní festival WILD!, který představí soud celý článek
HUDBA
Zemřel Miroslav Imrich
Hudební scénu zasáhla tragická zpráva. Ve věku 71 let navždy odešel zpěvák a skladatel Miroslav Imrich, jeden celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
DOX přináší téma identity nahlížené z různých úhlů pohledu
V DOXu je umění a učení od počátku neoddělitelné. Další pokračování dlouhodobého projektu Úhel pohledu, který celý článek