Scéna.cz 

Mischa Maisky: Když otevřete srdce publiku…

„Doma jsem všude tam, kde lidé ocení dobře zahranou klasickou hudbu – takže dnes jsem doma tady v Praze,“ říká violoncellista Mischa Maisky.
V neděli 18. ledna 2015 jsme měli možnost slyšet v Dvořákově síni Rudolfina ojedinělý koncert PKF – Prague Philharmonia. Na programu po romantické předehře Manfred, op.115 Roberta Schumanna jsme byli svědky dvou zářných událostí: české premiéry skladby No Night No Land No Sky skladatele Miroslava Srnky (1975) a famózního provedení Koncertu pro violoncello a orchestr č. 2 h moll Antonína Dvořáka světově proslulým a údajně nejlepším současným violoncellistou Mischou Maiskym. Dirigentem koncertu byl Jakub Hrůša. Skladby zazněly v tzv. sendvičovém pořadí: klasika – novinka – klasika.

No Night No Land No Sky – jednovětá kompozice plná atonálních zvuků, nástroje se vyšplhají až do extrémních poloh, potom zase běží dolů, tremolují, smyčce ťukají, drsně se práská strunami. Hudba má údajně evokovat Antarktidu – ale každý posluchač v ní vlastně spatřuje něco jiného, neboť název je neurčitý… Skladba byla napsána na společnou objednávku Kölner Philharmonie a PKF - Prague Philharmonia – a v Praze zazněla jako česká premiéra její nově upravená verze. Skladatel ocenil virtuozitu jednotlivých hráčů a tvrdí, že PKF-ka je vlastně shluk vynikajících sólistů. Na rozhovor s Miroslavem Srnkou se můžete těšit v nejbližší době.

Po přestávce nastoupil na scénu tak trochu „hapkoidně rozevlátý“ Mischa Maisky, který okouzlil publikum svým charizmatem, temperamentem a brilantní hráčskou technikou. Za dob svých studií v Moskvě byl zatčen a odeslán na dva roky do ruského lágru, naštěstí toto nevítané přerušení na jeho kariéře nezanechalo žádné neblahé stopy. Po takových prožitcích se pravděpodobně o to citlivěji dokáže vžít do emocí a z celé skladby byla cítit jeho vybuzená a nezdolná životní energie.

Po koncertě jsme se sešli v kuloárech a položila jsem mu pár otázek:

Mistře, jak se cítíte teď těsně po koncertě v Rudolfinu?
Vždycky je to vzrušující, když mohu hrát tak výjimečný koncert jako je Dvořákův. Jsem ještě plný emocí! Když otevřete srdce publiku a dáte do toho všechno, publikum vám tu energii vrací.

Váš učitel Mstislav L. Rostropovič (1927) je znám jako jeden z nejlepších violoncellistů 20. století a proslavil se mimo jiné interpretací Dvořákova koncertu pro violoncello a orchestr č. 2 h moll, jste rád, že to hrajete také? Že takzvaně kráčíte v jeho šlépějích?
Ano, samozřejmě. Je to fantastický pocit! Obzvláště v Praze a s českým orchestrem! (Mischa Maisky je nazýván od svých studentských let „Rostropovič budoucnosti“ a je považován za nejlepšího současného violoncellistu na světě – pozn. autora)

S PKF - Prague Philharmonia pojedete do Japonska – a jaké plány máte dále v tomto roce?
Mám opravdu hodně věcí před sebou, do Japonska jedu letos dvakrát, pak tam je Čína, Korea, Thajsko, USA a křížem krážem Evropou. Příští týden mám čtyři koncerty na různých místech v Německu – hraji Elgara s Bamberskými symfoniky. No a na konci února hraji se svými dětmi – dcera Lily (1987) je klavíristka a syn Sascha (1989) je houslista. 21. února 2015 hrajeme mimo jiné vašeho Mahlera v Německu na zámku v Elmau. A pak 24. února Brahmsův Double concerto už jen se Sashou v Bolzánu v Itálii.

Pokud jsem dobře informována, tak za měsíc čekáte miminko? (Mischa Maisky má 67 let – pozn.autorky)
Ano, už mám pět dětí – a teď čekám šesté. A zatím všichni jsou muzikanti! (Mischa mi jako správný hrdý otec ukazuje rodinné fotky v mobilu)

A víte už pohlaví dítěte – jestli to tedy není tajemství?
Ano, bude to holčička! S mojí současnou manželkou máme tři syny. Takže celkově budu mít čtyři syny a dvě dcery.

S nejstarší dcerou Lily jste nahrál i své poslední CD – Písně a tance ze Španělska (Songs and Dances from Spain - 2011). Máte nějaký zvláštní vztah ke Španělsku?
Jistě – mám rád Španělsko a španělská hudba je úžasná! Ale víte - já jsem svým založením kosmopolita – hraju na italské cello francouzským smyčcem, každé z dětí se narodilo v jiné zemi, hodinky mám ze Švýcarska, tento náhrdelník je z Indie… Takže není to o nějakém specifickém vztahu ke Španělsku, byla to především radost z práce s mojí nejstarší dcerou – a to mě činí šťastným. Jsem doma všude tam, kde lidé ocení dobře zahranou klasickou hudbu – takže dnes jsem doma tady v Praze.

Děkuji Vám za krátký rozhovor a přeji hodně úspěchů!

Psáno z koncertu 18. ledna 2015, Dvořákova síň Rudolfina, Orchestrální cyklus.
Dirigent Jakub Hrůša, sólo Mischa Maisky violoncello

VIDEO:
PKF - Prague Philharmonia - Orchestrální cyklus 18.1. 2015
Více informací je k dispozici zde.