Scéna.cz 

Vivaldi Show - aneb co ucho a oko turistovo snese…

Nechala jsem se nalákat. Přijede kultury milovná návštěva o prázdninách do Prahy, příležitostí zase tak moc není a nabídka zněla skvěle: „V refektáři kláštera sv. Jiljí vás čeká multimediální Vivaldi Show, která spojuje různé umělecké disciplíny: klasickou hudbu, scénický tanec, barokní architekturu a živé audiovizuální umění. Představení v nádherných prostorách, kde se natáčel také slavný oscarový film Amadeus. Uslyšíte během něj skladby z houslového koncertu Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho v podání českých umělců, např. z České filharmonie nebo Orbis tria. Hudbu mistrně doplňuje elektronické ztvárnění přírodních zvuků, jako je např. zpěv ptáků v podání DJ, scénický tanec a obrazová projekce známého výtvarníka Martina Vavryse.“

Po příchodu jsme obdivovali krásné prostory refektáře, bohatou štukovou dekoraci zdí a klenby, téměř padesát maleb rozdělených do několika cyklů různého obsahu. O to více jsem byla udivena, když se na tyto členité zdi a malby promítalo, a mezi jarní zelení i podzimním schnoucím listím na nás vykukovali všichni svatí. Nevím, zda tuto změť někdy viděl na vlastní oči i pan výtvarník, který pravděpodobně svou projekci zamýšlel promítat na plochou bílou stěnu?
Těšila jsem se na hudbu, která svým výběrem známých skladeb odpovídala odlehčené náladě letního podvečera a převážně turistického publika. Udivilo mě trochu, že umělci nedoladili po vstupu na jeviště nástroje, což bylo bohužel hned v Bachovi slyšet.
Co se ovšem dělo u Čtvera ročních dob, to předčilo mou představivost. Do Vivaldiho hudby byl DJ-em pouštěn zpěv ptáků, v létě jsme se dočkali cvrčkova cvrlikání. Kupodivu čím silnější DJ-ovy efekty na podzim a v zimě, tím méně rušivě to znělo, neboť to už člověk ani nečekal, že to bude Vivaldi přednesený předními českými umělci.
Navíc byla má pozornost odváděna vizuálně k výrazové tanečnici. Své ladné pohyby doplňovala zavilými výrazy ve tváři, na kterou se promítaly stejně jako na světce všechny ty obrázky. Výrazový tanec jsem asi nepochopila – proč na jaře tančil orel či jemu podobný dravý pták? A proč při svém druhém výstupu, tedy na Vivaldiho Léto – končilo taneční vystoupení znázorněním totálně opilé a zdrcené alkoholičky?
Asi mám mezery v chápání moderního pojetí klasického umění. Bylo toho na mě moc – příliš mnoho barev, příliš mnoho zvuků. Po skončení celé této „šou“ se ale ozývalo z publika zvolání „bravo“ a turisté bouřlivě aplaudovali.

VIVALDI SHOW, refektář kláštera sv. Jiljí.
Program Vivaldi Show: J. S. Bach : Air; W. A. Mozart: Malá noční hudba; A. Dvořák Humoreska a A. Vivaldi : Čtvero ročních dob. 2. srpna 2014.