Scéna.cz 

Stanislaw Moniuszko: HALKA

V letošním roce, kdy si připomínáme výročí 130 let od úmrtí tvůrce polské národní opery Stanislawa Moniuszky (5. 5. 1819 - 4. 6. 1872), připravilo Moravské divadlo v Olomouci premiéru skladatelovy nejslavnější a zároveň vůbec nejznámější polské opery - HALKA. Opera, která je nazývána polskou „Prodanou nevěstou v moll“, vznikla na libreto V. Wolského. Hlavním námětem libretisty pak bylo selské povstání v Polsku r. 1846.
Touto inscenací se po krátké odmlce opět vrátila do Olomouce režisérka Jana Pletichová-Andělová, která na poněkud ponuré scéně Martina Víška rozehrála drama jednoho lidského osudu. Nutno podotknout, že její režijní koncepce byla pro diváky dobře čitelná. V některých momentech provedení díla však působily rušivé momenty – např. v 1. jednání, na zásnubách Janusze a Zofie, více než oba snoubenci, strhával na sebe pozornost sice vynikající, ale přece jen druhoplánový výstup opilce!

Moniuszkova opera představuje pro pěvce velmi vítané a vděčné dílo, ve kterém se mohou blýsknout zvláště představitelé tří hlavních postav – tedy Halky, Jontka a Janusze. V premiérovém obsazení upoutala svým výkonem Magda Málková v roli Halky, i když lyrické části partitury vyzněly v jejím podání trochu tvrdě, přece si získala zasloužené ovace publika. Její přehrávaná gesta a výrazy však celkovému dojmu z postavy nešťastné Halky spíše uškodily. Dobře se v roli Jontka cítil i Václav Málek. V Málkově hlase zní soucit, společně s uraženou ješitností i zlobou na vrchnost. Šlechtice Janusze zpíval Vladimír Zápražný. V jeho projevu se však rušivě promítlo neustálé a špatně skrývané zkoušení posazení hlasu.
Druhé premiéře (13. listopadu), která mimochodem vyzněla lépe, jednoznačně dominoval pozoruhodný výkon Zdeňky Mollíkové. V jejím podání je Halka psychologicky propracovanější. Mollíková během přestavení svou postavu důmyslně modeluje, a divák tak může sledovat postupně Halku milující, Halku oklamanou, Halku poníženou, Halku – matku, Halku pomstychtivou, Halku smířenou se svým osudem a nakonec i odpouštějící. Již pro tento na našich operních jevištích stále nezvyklý herecký výkon stojí za to jít do divadla znovu... Janusze zpíval mladý Jakub Kettner a Jontka Petr Martínek. Oba pánové podali ve svých úlohách standardní výkon.
Velký prostor dostal také dobře připravený operní sbor (sbormistr Lubomíra Hellová) a balet (choreografie Jiří Kyselák). Dirigentem představení je zkušený Petr Šumník, který nastudoval dílo s obvyklou precizností. Orchestr divadla pod jeho vedením hraje doslova jako vyměněný – s přesnou souhrou i nástupy, což bylo patrné od prvních taktů předehry.
Letošní první operní premiérou začalo Moravské divadlo Olomouc splácet dluh, který máme vůči polským hudebně dramatickým dílům. Zbývá si jen postesknout nad tím, že dramaturgie našich profesionálních scén zná z Polské opery pouze Moniuszkovu Halku. Bylo by jistě velmi zajímavé provést jeho další opery (v Polsku opět úspěšné) a seznámit našeho diváka i s dalšími neméně významnými skladateli např. Pendereckým nebo Szymanovským.

Stanislaw Moniuszko: Halka. Libreto Vladimír Wolski, překlad Jelena Holečková, dirigent Petr Šumník, režie Jana Pletichová Andělová, scéna Martin Víšek, kostýmy Růžena Švecová. Moravské divadlo Olomouc, premiéra 8. 11. 2002 ve Velkém divadle.
Osoby a obsazení: Stolník (David Szendiuch/ Vladimí Třebický), Zofia (Elena Gazdíková/ Iva Ryzová), Družba (Jaroslav Majtner/ Ladislav Petrů), Janusz (Jakub Kettner/ Vladimír Zápražný), Halka (Magda Málková/ Zdeňka Mollíková), Jontek (Václav Málek /Petr Martínek), vesničan (Petr Mašek/ Jiří Zouhar).