Scéna.cz 

Ivana Mixová

Národní divadlo v Praze s hlubokým zármutkem oznamuje, že v noci 5. září 2002 zemřela po krátké těžké nemoci v jednasedmdesáti letech jeho bývalá členka, sólistka opery Ivana Mixová. V roce 2000 obdržela cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru opera, tehdy prohlásila: „Měla jsem ráda všechny role, velké i malé, ale Carmen, kterou jsem zpívala víckrát, mi byla asi nejbližší.“

Rozloučení s Ivanou Mixovou se koná v pátek 13. září 2002 ve 12.00 hodin ve foyeru historické budovy Národního divadla.

Umělkyně (vlastním jménem Hildegarda Svitavská) se narodila v české rodině ve Vídni 2. prosince 1930. Ještě před dokončením studií na brněnské konzervatoři získala angažmá v Olomouci a později v Ostravě. Hostování v Národním divadle v letech 1955-1956 v roli Carmen, Káči a Olgy jí vyneslo nabídku na trvalé angažmá. První rolí, kterou studovala jako řádná členka opery Národního divadla, byl v roce 1956 Lapák v Příhodách lišky Bystroušky. Během dalších let zde vytvořila více než padesát postav, k nimž nutno přičíst ještě další role, do kterých byla obsazena během hostování ve Státní opeře v Berlíně (1964-1973) a v Hannoveru (1965-1970).

Ivana Mixová byla inteligentní a vzdělanou umělkyní, obdařenou hereckým talentem a barevným mezzosopránem velkého rozsahu, jehož dokonalá pěvecká technika umožňovala zpěvačce interpretovat role výrazně odlišných žánrů. Proto se v jejím repertoáru objevily vedle sebe role Cherubína ve Figarově svatbě i Eboli v Donu Carlosovi, hlavní role v Gluckovu Orfeovi i Klytaimnestra ve Straussově Elektře nebo Martinka v Hubičce i Fricka ve Wagnerově Valkýře. V roce 1966 ji režisér Václav Kašlík obsadil do nové, moderně pojaté inscenace Carmen, jejíž titulní postavu obdařila provokativní smyslností a stala se živoucím symbolem této inscenace. S Carmen pak mnohokrát uchvacovala i na zahraničních jevištích, v Berlíně, Moskvě, Hannoveru, Norimberku, Frankfurtu, Sofii a dalších evropských scénách. Skvělým pěveckým i hereckým zážitkem byl výkon Ivany Mixové v roli Octaviana v Růžovém kavalíru, mnohokrát oceněný kritiky. Nelze ovšem opomenout oblast koncertního umění; byla výbornou interpretkou oratorií (např. ve Dvořákově Stabat Mater nebo Verdiho Requiem) i písňové tvorby, v níž nezapomínala ani na české soudobé skladatele. Trvale spolupracovala s rozhlasem i televizí, která zachytila její Cizí kněžnu ve Dvořákově Rusalce, řadu snímků natočila pro naše i zahraniční gramofonové firmy.
Paní Ivana Mixová završila svou uměleckou kariéru na jevišti Národního divadla charakterními rolemi, v nichž mistrovsky zúročila své bohaté pěvecké a herecké zkušenosti. Nezapomenutelná byla zejména její Hraběnka v Čajkovského Pikové dámě z roku 1987. Poslední rolí, kterou jako sólistka opery Národního divadla nastudovala byla v roce 1989 Obchodnice s rybami v Juliettě Bohuslava Martinů.