Scéna.cz 

Chopin, The Piano Concertos/ TELDEC 3984 – 23449 – 2

Na dvou snímcích hamburské firmy TELDEC (druhý je v titulu jen nenápadně naznačený) nám tentokrát předvádí své umění, Elisabeth Leonskaja, která je v zenitu svých interpretačních sil. Všimněme si nejdříve druhého snímku, hudebního portrétu klavíristky, rodačky z Tbilisi (1945), žačky lisztovského specialisty na konzervatoři v Moskvě, Jakova Milsteina. Její koncertní dráhu příznivě ovlivnily laureátské tituly nejvýznamnějších klavírních soutěží, Marguaretty Long v Paříži a královny Alžběty v Bruselu. Leonskaja, která v sedmdesátých letech přesídlila do Rakouska, je mezinárodně uznávaná zejména jako interpretka romantické klavírní tvorby. Té je také věnováno 10 ze 13 skladeb portrétního snímku. Pianistka se v něm představuje v partnerství se Svjatoslavem Richterem, svým nedostižným vzorem, v 1. větě Mozartovy Sonáty C dur (facile), upravené pro dva klavíry Edwardem Griegem. Dále s altistkou Brigittou Fassbaenderovou v Schu-mannově „Jarní noci“, se členy Borodinova kvarteta ve 2. větě Šostakovičova Tria, op. 67, s di-rigentem Hugho Wolfem a The Saint Paul Chamber Orchestra ve finále 1. koncertu téhož skladatele, s Kurtem Mazurem ve finále Čajkovského koncertu b moll (s Newyorskou filharmonií) a 2. větě Brahmsova koncertu B dur (s lipským Gewandhausorchestrem). Leonskaja sama pak tlumočí Skrjabinovu Fantasii b moll, Brahmsův 2. sešit variací na Paganiniho téma, Schubertovo Impromptu Es dur, Musorgského Balet kuřátek z Kartinek a dvě ukázky ze svých chopinovských kompletů: Nokturno e moll a proslulou Polonézu As dur, op. 53. Tím jsme obloukem dospěli k polskému autorovi a jeho koncertům.

Jedná se o live záznamy ze dvou koncertů České filharmonie v listopadu 1998 v pražském Rudolfinu. Leonskaja hraje Chopina technicky suverénně, okrajové věty ve svižných, volné v neobyčejně klidných tempech. Sama prohlašuje, že Chopinova klavírní sazba se blíží Mozartově, proto střídmě pedalizuje, ornamentika pasáží je zřetelná, průsvitná a vzácně vyrovnaná, tónový projev pianistky kultivovaný, v belcantových partiích lahodný. Leonskaja ovšem není umělkyní jediné tváře, která by podléhala jaké-mukoli stereotypu. Nenechává -ne-zaujatými ani posluchače ani -kritiky. Je hudebnicí prožívající u klavíru malá dramata. Místy, jmenovitě ve sladkých Chopinových romancích středních vět, náhle vzrušeně vybočí do vášnivých poloh, posouvajících výraz do nečekaně expresivní roviny, aby se stejně náhle vrátila do světa původní transparentní interpretace. S Vladimirem Ashkenazym, který stojí u dirigentského pultu České filharmonie a sám je skvělým pianistou a znalcem Chopina, nachází Leonskaja ve vzájemném dialogu společnou řeč. V orchestrálním zvukovém hávu, u Cho-pina nijak těsném, se cítí svobodně a inspirovaně.
Pozoruhodné umělecké i technické úrovni live záznamu odpovídá i booklet editorky Annety Neb-bemeyer. Jak svým textem (v A,N,F), tak výtvarným řešením. Stať Waltera Dobnera, postihující v uměřených proporcích živo-topis, uměleckou kariéru, repertoár i krédo pianistky, připomíná výstižné medailony Joa-chima Kaisera. Chopinovým všeobecně známým koncertům je vě-nována postačující encyklopedická zmínka. Leonskaja je žena nesporně fotogenická. Toho je využito ve středním propagačním barevném oddílu s obálkami jí nahraných CD. Fotografie umělkyně z atelieru Gabriely Brandenstein na titulní straně působí mimořádně oduševněle. Takový pocit vyvolávají i oba obrazy Chopina z roku 1838. Autorem portrétní malby je Eugéne Dela-croix, kresby skladatele u klavíru Jacob Goetzenberger. Milovníkům klavírní hudby a Chopinovy zvlášť se nedlouho po nahrávce koncertů s Janem Simonem, PKF a Jiřím Bělohlávkem, dostává do diskotéky další vzácný příspěvek.