Na jevišti Státní opery nový titul - Sedlák kavalír a Komedianti
autor: archiv
zvětšit obrázekPoslední premiérou, kterou Opera Národního divadla v sezoně 2011/2012 uvede, bude inscenace oper Pietra Mascagniho a Ruggiera Leoncavalla SEDLÁK KAVALÍR, KOMEDIANTI. Tyto tituly byly poprvé uvedeny společně v roce 1893 v římském Teatro Costanzi a od té doby patří neodmyslitelně k sobě. Na jeviště Státní opery přichází inscenace pod režijním vedením Ingy Levant a v hudebním nastudování britského dirigenta Hilaryho Griffithse.
Nejnovější inscenace Národního divadla přenáší děj SEDLÁKA KAVALÍRA do italského filmového studia Cinecittà (Filmové město), které založil v Římě roku 1937 Benito Mussolini (Mascagni byl jeho blízkým přítelem) pro účely propagandy pod heslem „Kino je nejsilnější zbraň“. Stejně jako ve všech totalitních systémech i zde se natáčejí krásné, sentimentální, milostné příběhy nebo výpravné historické velkofilmy.
„Plytké milostné story či bombastická historická dramata poskytují dostatečné pobavení mas bez rizika, že by si jednotlivec mohl rozvíjet samostatné myšlení“, předkládá svůj pohled na problematiku německá režisérka Inga Levant.
KOMEDIANTI se odehrávají ve stejném filmovém studiu, ale v současnosti (o rozloze čtyřiceti hektarů je dodnes Cinecittà stále jedním z největších studií v Evropě), na párty k 75. výročí založení. Příběh je zasazen do období nového typu diktátu – hollywoodského, v němž nemá šanci nikdo, kdo není mladý, štíhlý a atraktivní. Ocitáme se ve světě slavných celebrit, na oslavě, na jejímž programu má být mimo jiné vystoupení skupinky stárnoucích klaunů.
„Mementem naší nové inscenace je uvědomění si, že falešná krása, zde zpřítomněná například filmovými nebo klaunskými kostýmy, neznamená zhola nic ve srovnání s realitou, která nás obklopuje. To je pravda platná ve všech místech i dobách“, uvádí umělecký šéf Opery Národního divadla Rocc.
Jednoaktová opera z prostředí sicilského venkova, SEDLÁK KAVALÍR (Cavalleria rusticana) Pietra Mascagniho (1863 – 1945) je považována za základní dílo italského verismu, jímž na jeviště vstoupily postavy ze současného života, lidé z drobných poměrů a nižších sociálních vrstev. Po premiéře v roce 1890 přichystalo publikum Mascagnimu nekonečné ovace a Sedlák kavalír se rozlétl vítězně světem. To podnítilo tehdy téměř neznámého Ruggiera Leoncavalla (1857 – 1919) ke zkomponování opery ve stejném stylu – a i pro něho znamenala premiéra jeho Komediantů o dva roky později v milánském Teatro dal Verme okamžitý úspěch.
Oba tituly se zapsaly i do historie technického pokroku: 13. 1. 1910 se uskutečnil první rozhlasový přenos opery na světě. V Metropolitní opeře v New Yorku Santuzzu zpívala Ema Destinnová, Cania Enrico Caruso.
Premiéra ve Státní opeře 14. a 17. června 2012.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu
Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato celý článek
HUDBA
Mladí ladí jazz zdarma na Karlovo náměstí
V Praze do 30. dubna patří Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mlad celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Festival umění a kreativity ve vzdělávání
Už počtvrté se pedagogové, rodiče, odborná i širší veřejnost či profesionálové z oblasti kultury a umění mohou celý článek