zvláštní poděkování
Jacek Przybylowicz: Najít správnou rovnováhu mezi tělesností a emocionalitou
autor: archiv
zvětšit obrázekBěhem léta připravovali sólisté Pražského komorního baletu Pavla Šmoka společně s polským choreografem Jackem Przybylowiczem projekt Few Brief Sequences. Zavítala jsem do Lichtenštejnského paláce, kde v v prostorách HAMU probíhaly zkoušky a položila sympatickému Jackovi pár otázek.
Dělal jsem tuto choreografii už dvakrát, ale samozřejmě, že se vždy přizpůsobuje konkrétním tanečníkům a prostředí. Je komponována pro dva páry tanečníků. Poprvé jsem ji dělal ve Velkém divadle opery a baletu ve Varšavě.
Pracuju hodně doma v Polsku, ale teď jsem si vyzkoušel také práci v Čechách. Samozřejmě se to do jisté míry liší, protože tanečníci z různých zemí mají různé vzdělání a dispozice. Ale stále více dochází ke globalizaci, ve skupinách se prolínají tanečníci z různých částí světa.
Vždycky raději ukazuju. Je to jednodušší. Samozřejmě, že tanečníci to nikdy neudělají přesně podle mě, ale inspiruje je to. Návod je – opakování. Sedmkrát osmkrát za sebou to stejné, ten stejný pohyb. Chvílemi už z toho šílejí, když je nutím to opakovat stále dokola. Ale je to nutné. pak na ně hrnu připomínky, které jsou odpovědí na to, co předvádějí – a postupně pak budujeme konečný tvar.
Jsme hodně zaneprázdněn. Takže jsme zvolili tuto alternativu. Dáme to teď dohromady, a pak si dáme několik intenzivních zkoušek před premiérou.
Přiznám se, že to nebylo moje rozhodnutí věnovat se baletu. Rozhodli za mě rodiče. Ale když se zamýšlím nad inspirací, tak to asi byla nádherná budova Národního baletu ve Varšavě. Tady to možná začalo...
U nás v rodině se nikdo baletu nevěnoval, ale musím říci, že mě balet opravdu pohltil. je to určitý způsob života. Nevěřím, že balet může být zaměstnání, je to prostě profese, poslání. Člověk musí mít dostatek trpělivosti, aby se tomu dokázal věnovat s plným zaujetím.
To ano, ale ono to pak na scéně vypadá dost dobře, když je člověk vysoký a umí se hýbat. Příkladem může být Michal (Holánek), se kterým právě pracuju.
Když se chcete dostat do nějaké dobré skupiny, tak musíte být dobrý tanečníkem. A to znamená, že musíte absolvovat nějakou školu, to se nelze naučit bez ní. Je třeba osvojit si určité dovednosti, a škola vám k tomu dá prostor. Já jsem byl dost mladý, když jsem končil. Bylo mi osmnáct let a už jsem dostal první práci v Národním divadle opery a baletu ve Varšavě. Ten soubor měl vysoký standard, ale já pak hledal nějakou novou zkušenost,a tak jsem se vydal do zahraničí. A zůstal tam mnoho let.
Většinou se dělají takové soukromé castingy. Zkusil jsme to, a byl jsem přijat. Hledal jsem společnost, která by se věnovala contemporary dance. Podařilo se mi dostat do Německa, do BALLETT DORTMUND. Pak jsem na festivalu v Izraeli, jehož jsme se účastnili, narazil na zdejší skvělou společnost, a posléze se stal jejím členem. Jakmile se člověk dostane mezi tanečníky, určité nabídky přicházejí. Pak je na každém, zda setrvá v jakési jistotě souboru, ve kterém je zvyklý, nebo se vydá dál, aby získal nové zkušenosti, posunul se dál..
Strávil jsem spoustu času v zahraničí, ale rád jsem se vrátil do Polska, je to přece jen můj domov. Bavilo mě to taky v Čechách, i když jsme tady nevystupoval „za Poláky“ , ale jako člen jiných společností.
Když se člověk vrátí do Polska jako člen nějaké zahraniční company, přece jen se zviditelní. Navíc mě to v Polsku baví, protože tam mám samozřejmě kamarády z mládí a daleko víc známých v oboru. Ale obecně- u tance je smutné, že je to dost anonymní umění. Specielně ve skupinách contemporary dance, protože složení se často mění. A pokud jde o choreografii, musí se počítat s tím, že děláte práci pro jiné,a že málokdy někdo mimo obor zná vaše jméno.
Doufám, že můj největší úspěch ještě přijde.
Hledám především fyzikalitu, tělesnost. je pro mě důležité najít správnou rovnováhu mezi fyzickým vyjádřením a emocemi.
Láká mě dobový tanec jako inspirace. A velmi inspirativní v tomto směru pro mě byla hudba J.S-Bacha. V tanci se nesnažím hledat nějaké definice, ale propojení staré hudby a nových forem tance mi přijde velmi zajímavé. Byla to tenkrát první zkušenost s českými tanečníky, a spolupracovalo se mi s nimi velmi dobře.
Já mám zcela jasnou představu o tom, co chci. Rád spolupracuji s tvůrci, kteří jsou naladěni stejně jako já, a dokážou mě inspirovat. Ale někdy je pro mě jednodušší, konkrétní prvky doplnit sám. Za velmi důležitý považuji světelný design, který dokáže skvěle dotvořit atmosféru.
Už sám nevystupuju. Dokud jsem působil v izraelském souboru, což bylo sedm let, byla to hodně velká dřina. Měli jsme více než sto představení ročně.
Moje funkce šéfa baletu (pozn. od sezóny 2009/2010 se stal uměleckým šéfem baletu v TEATR WIELKI v Poznani) mi zabere spoustu času. Teď mě v domovském divadle čeká zajímavá sezóna. Budeme připravovat projekt mladých choreografů, původní věci. A také budu mít v této sezóně svou vlastní produkci v Národním divadle ve Varšavě.
Jacek Przybyłowicz, absolvent Státní baletní školy a Hudební akademii Frederika Chopina ve Varšavě (pedagogika baletu), zahájil kariéru v roce 1987 v baletním souboru Velkého divadla Národní opery ve Varšavě. Tři roky byl tanečníkem souboru Ballett Dortmund v Německu, poté působil sedm let jako sólista Kibbutz Contemporary Dance Company v Izraeli. Jeho nejvýraznější choreografií byl Náhrdelník holubice, inspirovaný životem na pokraji dvou kultur - židovské a arabské. Další choreografie: A Few Brief Seguences (2005), Alpha Kryonia Xe (2006) a Szymanowského 3. symfonii Song of the night (2006). Je též autorem choreografie Barocco, kterou vytvořil pro brněnský projekt Balet 21. století.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
reklama
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Divadelní tipy 18. týden
Jári
Policejní rada Vacátko z legendárního seriálu Hříšní lidé Města pražského, herec Jaroslav Marvan, od j celý článek
HUDBA
Levnější lístky na Brod 1995 jen do dubna
Za necelé čtyři měsíce 17. srpna se v Českém Brodě uskuteční v pořadí 11. ročníku hudebního festivalu Brod 199 celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Audioknihou roku 2023 se staly memoáry
Vítězem ankety Audiokniha roku 2023 se stala memoárová kniha Vlastní životopis spisovatelky Agathy Christie na celý článek
© Copyright 1998 - 2024 Scena.cz, z.ú. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu Scena.cz, z.ú. zakázáno
zvláštní poděkování