Scéna.cz 

140. výročí položení základního kamene Národního divadla

Národní divadlo Praha připravilo u příležitosti 140. výročí položení základního kamene důstojné oslavy. Dne 16. května 1868 ožila Praha i celá zem velkou celonárodní slavností – položením základního kamene Národního divadla. Již 14. května přijelo do Prahy 25 tisíc diváků, 15. května dorazilo do Prahy 24 zvláštních vlaků a 16. května dalších 60 tisíc lidí. Myšlenkou divadla žil skutečně celý národ, a tak není divu, že i základních kamenů se sešlo víc.

Základní kámen měl být původně z památného Řípu, z jehož úbočí byl proto vylomen velký čedičový balvan. Nepodařilo se ho však opracovat do požadovaného tvaru, a tak musel být nahrazen kamenem jiným. Ten nechal na svůj náklad zhotovit pražský kameník Gabriel Žižka ze žuly z Louňovic na Říčansku. Kámen z Řípu (později označen číslem 2) byl přesto dopraven ve slavném průvodu na staveniště divadla a – zároveň s mezitím přivezeným kamenem z Radhoště s nápisem „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ (č. 1) – zazděn jako společné „česko-moravské podloží“ vlastního základního kamene (č.3).

Co se dělo 16. května 2008? Na piazzetě u historické budovy probíhal od 14:30 h komponovaný pořad. Nejdříve vystoupili členové činohry – moderoval David Prachař. Dále vystoupil Zpěvácký spolek Hlahol, Pěvecké spolky z míst původních základních kamenů, pronesení slavnostní řeči K. Sladkovského před poklepem na základní kámen, pronesení slavnostní řeči Fr. Palackého „Jménem národa“, symbolický poklep na základní kámen a píseň „Kde domov můj“. Atmosféru původní slavnosti z r. 1868 navodili herci v dobových kostýmech a folklórních a národních krojích. Pro účastníky naší slavnosti byl k dispozici samozřejmě stánek s občerstvením.
Od 9:00 do 16:30 h probíhaly prohlídky prostoru historické budovy ND s uloženými základními kameny a vstupního vestibulu historické budovy s výstavou k základním kamenům.

„V základních kamenech ND je uložen nejen vypjatý vlastenecký patos té doby, formulující počátky české novodobé státnosti, ale jsou i symbolem obrovské energie, tvůrčího umu, velkorysosti a chytrosti Sladkovského generace. V založení Národního divadla a v hesle Národ sobě viděla tato generace naši slavnou minulost, snoubící se s naší „šťastnější budoucností“. A naším úkolem je tuto budoucnost stále znovu a znovu naplňovat novými obsahy, “ řekl Ondřej Černý, ředitel Národního divadla.

Vraťme se do minulosti. Zpráva o vylomení kamene z Řípu vyvolala velké nadšení i touhu věnovat do základů Národního divadla kameny i z jiných památných míst Čech a Moravy. A tak byly do Prahy povozy, vlakem, ale i lodí či na voru, dopraveny kameny ze Žižkova (č. 4), Blaníku (č. 5), Práchně (č. 6), Domažlic (č. 7), Vyšehradu (dva kameny č. 8 a 9), Chrasti u Chrudimi (č. 10), Buchlova (č. 11), Záhlinic (č. 12), Boubína (č. 13), Svatoboru (č. 14), Zlatého koně (č. 15), Doudleb (č. 16), Branky u Dobenína (č. 17), Trocnova (č. 18) a Hostýna (č. 19) a cihla z Podivína (č. 20). Některé základní kameny při stavbě byly dokonce odmítnuty, aby nepřipomínaly neblahé okamžiky v životě národa. Tento osud potkal například kámen z Přibyslavi, místa smrti Jana Žižky. Všechna uvedená místa byla pro český národ památná a nebylo snadné rozhodnout, které je nejvýznamnější. Nakonec rozhodla praktická stránka věci – byl vybrán takový kámen, do kterého bylo možné vysekat otvor pro schránku s dobovými dokumenty. Po slavnosti byly tyto kameny, a s nimi i dodatečně přivezený kámen z Lipníka-Helfštýna, zazděny do severní zdi této místnosti tak, aby jejich čelní plochy zůstaly obnaženy a ty pak očíslovány.

Vzhledem k nízké informovanosti se časem zapomnělo, který kámen nese zakládající listinu, počátkem šedesátých let dochází k prohledávání nejprve kamene ze Slivence, dále kamene z Řípu, jakožto podloží základního kamene, který byl následně identifikován. Zjistilo se tak, že skutečným základním kamenem, na který slavnostně poklepaly 16. května 1868 přední osobnosti české kultury a který ukrývá dobové dokumenty, mince a úlomky z Husova kostnického vězení, nese číslo 3 a je z louňovické žuly. V roce 1963 byl pak kámen obnažen, sejmuta krycí deska a 29. května 1963 z něj za účasti médií vyjmuli schránku s dokumenty.

Zazděním kamenů dodaných ke slavnosti založení ND a těsně po ní nebyl jejich soubor uzavřen, neboť dodatečně k nim byly přivezeny a zazděny kameny další. V 2. suterénu byl 80. letech z bývalého skladu kulis vybudován reprezentativní prostor pro základní kameny. Dochoval se soupis pouze 21 kamenů, předpokládá se však, že celkově bylo základních kamenů mnohem více. Při poslední rekonstrukci divadla byla v roce 1983 zdejší místnost i čelní plochy kamenů upraveny do současné podoby. Na protější stěnu byla přitom umístěna replika čelní plochy kamene ze Slivence, dovezeného na staveniště ND až 7. července 1868 a zazděného v jiné části základů Národního divadla, a také bílá mramorová deska od našich krajanů z Chicaga s nápisem "Co krev spojí, moře nerozdvojí". Tento kámen ovšem cesta přes oceán pozdržela až do roku 1871.