Scéna.cz 

Václav JAKOUBEK: V divadle a ve škole jsem pečený a vařený.

Herec Václav Jakoubek má za sebou četné filmové i divadelní zkušenosti. V loňské sezóně se musel zdokonalit v dalším oboru – artistických dovednostech. Za všechno může obsazení v adaptaci románu Vladislava Vančury Rozmarné léto, kterou v letních měsících uváděl Divadelní spolek Kašpar v Divadle v Celetné. Letos se bude hrát od 20. do 26. června 2008 vždy od 19:30 h. Postava kouzelníka Arnošta má za úkol nejen kouzlení, ale také provazochodectví.
Pomalu se mu blíží třicítka a tak by si rád dokončil střední školu. Jak sám říká: „V divadle a ve škole jsem pečený a vařený.“
V herectví se stále považuje za eléva. Dálkově studuje obchodní akademii. Naštěstí má mladistvý vzhled. Takže „stále ještě si mohu hrát na studentíka...,“ říká herec Václav Jakoubek.

Zase vám ale nemusejí nalít pivo.
Právě se mě jeden prodejce zeptal, zda mi je už osmnáct. Řekl jsem, že ještě ne, ale on mi to nezbaštil. Nehraju si na nic, ale občas toho využívám.

Hrát si na mladšího je Vaše oblíbená role?
To ani ne. To není oblíbená role. Jen jsem to tak přijal díky své vizáži. Chodím na školu při zaměstnání, kde jsou ještě starší spolužáci.

Pouštíte si film Marečku, podejte mi pero?
Mám ho docela rád, je skutečně přesný. Akorát žádného Hujera tam nemáme.

Takže nemáte ve třídě žádné hrušky. Jak jste na tom s povinnou četbou, tedy potažmo s Vančurou?
Jako povinnou četbu jsem ho nezažil. Přečetl jsem si Rozmarné léto, zhlédl i filmové zpracování. Přečetl jsem si také Kubulu, kterého tady hrajeme. To je všechno. Viděl jsem Markétu Lazarovou – na divadle i ve filmu.

Jak jste se dostal k artistickým dovednostem? Neříkejte, že jste se to naučil kvůli roli.
Cvičil jsem skutečně jen kvůli Rozmarnému létu. Nedávno mě v tramvaji potkal jeden pán a ptal se, jestli jsem se ta kouzla a chození po provaze musel skutečně naučit. Kdo viděl představení, pochopí, jak absurdní byla otázka. Skutečně jsem se musel všechno naučit.
Zhruba rok dopředu se vědělo, že se tato hra bude nasazovat. Následně jsme se dozvěděli obsazení a to už jsem začal chodit na DAMU na trenažér.

Skutečně? To vám promítají okolní výškové budovy a pouští na vás vítr?
Tak promakané to zas není. Ocelové lano je natažené asi v metrové výšce. Tam se odehrály mé lanařské začátky. Jednou mi přišel poradit zkušený kolega. Postupně jsem se zdokonaloval. Pak jsme měli lano v Kochánkách, což je zkušebna Kašparu za Prahou, kde už mi lano dali trochu výš. To už jsem musel pomalu zvládat otáčení na provaze a klekání. Postupně zmizely všechny problémy až....
Přišel jsem do divadla, kde bylo lano ve výšce 3,33 m. To bylo dost. Trvalo mi několik týdnů, než jsem to zdolal. Měl jsem na sobě bezpečnostní úchyty a pořád se nějak nedařilo. Nakonec mi pod lano dali praktikábly a molitan a nakonec jsem to překonal. Postupně se praktikábly snižovaly a během jednoho večera, někdy k půlnoci, už tam byly na zemi jen polštáře a bylo hotovo. Přešel jsem, otočil se, klekl si. Zvítězil jsem.

Při vašich výstupech na laně se divákům skutečně tají dech. Vedle provazochodectví je Arnoštek regulérní role.
Pravda je, že osvojení textu přišlo na řadu až později. Naštěstí nemám toho textu tolik, takže jsem se s panem Vančurou nemusel prát tolik jako ostatní kolegové. Do toho všeho jsem musel ještě kouzlit.

Kouzla jsou koupená nebo z rádce mladého kouzelníka či salónního kouzelnictví?
Měl jsem trénink s profesionálním kouzelníkem. Od něj byly půjčené rekvizity nebo se za tím účelem koupily. Inscenace Rozmarné léto se zkoušela zejména o víkendech. Celé představení je ve složité dekoraci s vodou. V pátek se postavilo a zkoušelo se do neděle – celý den, i dvanáct hodin denně. Musím přiznat, že jsme inscenaci zvládli během několika víkendů.

Rozmarné léto bude na repertoáru i letos – udržoval jste se od loňska v kondici? Chodil jste na laně?
(Smích.) Budu zvědavý, co za ten rok ve mně zůstalo. Doma lano nemám, abych po něm cvičně chodil. Budu to muset zase oprášit, a zvyknout si na tři metry nad zemí.

Co bylo z toho nejtěžší – pocit z té výšky, kroky nebo kleky?
Otočky jsem zpočátku raději nedělal. Kleky občas. Nejhorší ze všeho byl první krok na provazu z lávky. Tloušťka provazu je asi jeden centimetr. Pořád jsem prudil, ať je to pořádně natažené a pevné. V den premiéry se dokonce jeden hák vyrval ze zdi. Dovedete si představit, jak mi asi bylo.

Museli vás do té výšky hodně přemlouvat?
V podstatě jsem si to chtěl dokázat sám. Věděl jsem, že když to dokážu – bude to vypadat dobře. Dnes to za představení přejdu tak desetkrát.

Můžete se dívat dolů?
To ani nejde. Prostě vás to donutí – koukat se na hranu, kde je konec lana.

Prý se pořád cítíte jako divadelní elév Jak dlouho vás vlastně divadlo živí?
Čtrnáct let. Neříkám, že jsem elév. Spíš se tak cítím, protože nemám divadelní školy. I když tady na place jsem dostal slušnou školu.

Také ve filmu Obecná škola.
To je pro pamětníky. Černobílé nebo barevné, už ani nevím.

Následovala Šakalí léta.
Tam jsem se potkal s Jakubem Špalkem – to Spolek Kašpar působil ještě v Rokoku. Absolovoval jsem minikonkurz na roli ve hře Královský hon na slunce. Od té doby se v divadle nějak vezu.

Máte bez divadelní odborné průpravy větší odvahu na jevišti?
Možná mi nějaké technické věci jako pohyb nebo mluva chybí. To by snad šlo doladit na nějakém kurzu, ale u divadla už jsem dlouho, takže už to asi nemá cenu jít někam studovat. Možná DAMU na univerzitu třetího věku. Náhodou to byla a je v divadle dobrá škola. Dlouho jsem tady hrál buď idioty nebo zvířata. V Richardovi koně, v jedné v pohádce zase blechu.

Někteří herci se zařadí do škatulky – králové, milovníci, lotři a vy rovnou zvířata.
Také psa jsem hrál... Občas se zaběhnu. Jsem prostě z útulku.

Od divadla se zaběhnete?
Do jiného divadla.

Kam si odbíháte?
V podstatě si moc neodbíhám. V Celetné jsem pečený a vařený.

Ale měl byste mít tu střední školu...
Určitě. Tak já jdu ještě rychle studovat.

Václav JAKOUBEK
Na konzervatoř ho nepřijali, přestože to zkoušel dvakrát. Zkoušel se učit kadeřníkem - nestihl, zkoušel absolvovat gymnázium - nestihl. Zkoušky v divadle, čím dál tím víc představení a tehdy i natáčení filmu Co chytneš v žitě, ho zatím do dnešní doby dostudovat nepustily.
Z rolí na repertoáru v Divadle v Celetné:
RICHARD III.: Rattcliffe, Vrah, Občan, Mladý vévoda, Posel, Mnich; KRYSAŘ: Cizinec; MRZÁK INISHMAANSKÝ: Billy; HAMLET: Marcellus, Mladý herec, Rosenkrantz, 2. hrobník ; ROSENCRANTZ A GUILDENSTERN JSOU MRTVI: Alfred ; BEZ KYSLÍKU: Jerg; MÁJOVÝ SHAKESPEARE: Lysandr; ROZMARNÉ LÉTO: Kouzelník Arnoštek.
Další role. které hrál: NÁMĚSTÍČKO: Zorzetto; LÉTO: Šimon, bratr chabého ducha; O BARONOVI Z HOPSAPICHU: Baron z Hopsapichu; TŘINÁCTERY HODINY: Špiťák / Partyka; JE TO V ČASE: Jack; PROMĚNY: Doalty; KRÁLOVSKÝ HON NA SLUNCE II.: Mladý Martin.

Film: Co chytneš v žitě (1998) .... Stoh – Ramboš; Kouzelný měšec (1996) .... Pasáček; Císařovy nové šaty (1994) .... Páže; Městem chodí Mikuláš (1993) .... Čert; Šakalí léta (1993) .... Petykoluna; Proces (1992) (UK) ; Obecná škola (1991) .... Eda (První role).