Scéna.cz 

Městské divadlo Mladá Boleslav

Počátky divadelní činnosti v Mladé Boleslavi spadají do období 40. let 19. století. Tehdy zde existovaly ochotnické soubory jak české, tak německé. Čeští ochotníci se představili veřejnosti poprvé 8. dubna 1843 a sehráli v sále hostince U zlatého věnce frašku V. K. Klicpery Žižkův meč. V této době kromě místních ochotníků bavili mladoboleslavské občany také zájezdy kočovných společností, které vystupovaly především v sálech zdejších hostinců.
Dalším důležitým datem v historii zdejšího divadla je rok 1868, kdy boleslavští ochotníci pojmenovali svůj spolek po významném českém herci, spisovateli a režisérovi Josefu Jiřím Kolárovi. Od roku 1868, kdy byla otevřena budova nové radnice, se divadlo hrálo v jejím velkém sále, který ale divadelnímu provozu zpočátku nevyhovoval. Po provedených stavebních úpravách podpořených vedením města získali ochotníci důstojný prostor k provádění divadelních produkcí.

Díky činnosti spolku Kolár, který pořádal svá divadelní představení s velkým ohlasem, se začalo v Mladé Boleslavi uvažovat o postavení reprezentativní divadelní budovy. Po mnoha dlouhých jednáních zadala radnice a jí vytvořená divadelní komise projekt divadla jedné z nejlepších firem na světě, zkušené vídeňské firmě Fellner a Helmer. Ta je autorem především interiéru divadla, který je postaven v neobarokním stylu. Autory exteriéru budovy, který je secesní, jsou pak architekti Jan Kříženecký a Emil Králík. Divadlo bylo vyzdobeno keramickými maskami znázorňujícími jednotlivé druhy dramatického umění, věnci, festony z barevné keramiky, sochou bohyně divadla Thalie s heslem "Umění - síla života". Vnější část průčelí doplňují dva znaky - český dvojocasý lev a jednoocasý lev mladoboleslavský. Identitu stavby stvrzují i dva monogramy MB v průčelí budovy a další po stranách.
Letopočet dokončení stavbu, provedený římskými číslicemi, nalezneme v horní části bočních stran stavby. Nejcennější ve výzdobě se stala sousoší sochaře Jana Štursy a opona pražského malíře Theodora Hilšera. Opona oslavuje dramatické, pěvecké a hudební umění Mladoboleslavska. Dramatické umění zobrazují ženské a 1 mužská postava, motivy mladoboleslavské zastupuje zřícenina hradu Michalovice a znak královského města Mladé Boleslavi.
Divadelní budova byla slavnostně otevřena 21. 11. 1909 dopolední akademií, kde účinkoval pěvecký sbor Boleslav a filharmonické sdružení, večer pak patřil klasické hře Aloise Jiráska Lucerna v provedení spolku Kolár.
Od roku 1909 do roku 1945 se zde vystřídaly mnohé herecké společnosti v čele se zmíněným Kolárem a později i Novým divadlem. Působení ochotnických spolků se prolínalo se zájezdy profesionálních divadel (např. Burdova činohra, Východočeská společnost, Olomoucká opera či Kladenské divadlo). Jako hosté zde s boleslavskými ochotníky vystupovali takoví divadelní velikáni jako Leopolda Dostalová, Jarmila Krombauerová, Růžena Nasková, Antonie Nedošínská, Josef Šmaha, Eduard Vojan, Eduard Kohout, Václav Vydra, ale také zde předvedli své umění operní pěvkyně Ema Destinová, klavírista Rudolf Firkušný či houslista Jan Kubelík.
V roce 1945 zahájil v divadle své působení první profesionální soubor a divadlo se stalo Městským oblastním. Na zdejších prknech, která znamenají svět, začínala celá řada umělců, kteří se později proslavili na pražských profesionálních scénách, ve filmu či televizi - Martin Růžek, Marie Motlová, Luděk Munzar, Jiří Hálek, Raoul Schránil, Jana Synková, Bronislav Poloczek, jako hosté zde vystupovali Vlasta Burian, Karel Höger, Vlastimil Bedrna, Jiří Císler.

....pokračování v dalším článku.