Lukáš Jůza: Nechtěl jsem se stát zatrpklým hercem…
autor: Scena.cz
Nemá moc rád naivní postavy. „Bohužel se svou vizáží jsem se jim vyhnout nemohl,“ říká smířlivě herec Lukáš Jůza a dodává „Víc mi sedí charakterní role, v nichž mohu přemýšlet.“ Myslel si, že o letošních divadelních prázdninách bude trochu víc odpočívat a bilancovat. V červnu ukončil čtyřleté angažmá ve Středočeském divadle Kladno. Herec míní a divadlo mění… Právě zkouší spolu s režisérem Filipem Nuckollsem a dalšími kolegy v Divadle v Celetné inscenaci Sen noci svatojánské. Se Shakespearem se setkal už na škole, v profesionálním divadle si pak zahrál v Richardovi III. v Globe na pražském Výstavišti (režie Vladimír Morávek) nebo v komedii Jak se vám líbí (režie Karel Kříž).
Sen noci svatojánské ho neminul ani v bývalém angažmá ve Středočeském divadle Kladno. „Byl jsem obsazen do role Lysandra. Přiznám se, že mileneckou linii v této hře nemám v oblibě. Lysandra má podle mě hrát osmnáctiletý kluk. Naštěstí režisér Pavel Šimák našel k inscenaci správný klíč - v charakterech nás neznásilňoval ke hraní zamilovaných mladíčků. Lysandr v jeho a mém pojetí je rostlý dredař, takový ekologický aktivista. A musím zaklepat - funguje to.“
A v obou současně. S režisérem Filipem Nuckollsem jsme našli řešení proč oba charaktery hraje jeden herec. (A nevím, jestli už je jen jeden herec vůbec někdy hrál.) Otázkou zůstává, zda se jedná o jednu postavu nebo ne.
Dost často. Díky tomu, že hraju oba, jsme mohli text značně krátit. Nastudování Snu v Celetné bude taková svižná letní podívaná.
Kdo si myslíte, že je ten mladý?
V tom je jakási podivná česká inscenační tradice, aby Puk byl mladý ztřeštěný, neposedný a energický skřet. Připadá mi to hloupé. Puk je také nesmrtelný. Ale podle mě unavený, nespokojený a ukřivděný. Navíc mu z mládí zůstala ošklivá přezdívka Vtipálek Robin.
Ano, souhlasím. A na Oberonovi, jeho šéfovi, mě fascinuje vztah k Titánii. Pro mě nejhezčí a nejzajímavější linie hry. Oba z páru mají velký prostor pro žárlivost, která je letitá. Nemohou se ani cítit, ale strašlivě se potřebují.
To závisí na charakteru herce. Osobně mi nedělá problémy, pokud jde o choleričnost v rámci profesionality a režisér si tak zjednává pořádek, když je to nutné. Funguje to. Asi jsem měl to štěstí, že mě připomínkoval vždy oprávněně.
Ve srovnání s Kladnem je to úplně jiné jeviště. Kladno má jeviště hodně hluboké. Za roky mého působení jsem mu nějak nemohl přijít na kloub. Když hrajete na forbíně, je to jiné než když překročíte hranici opony. Dalším mínusem je, že skutečně nevidíte diváky. Mám pocit, že pak vás ten prostor svádí k falešnosti v hereckém projevu. Naopak v Celetné miluji to, že na vás divák skoro dýchá, vidí vám pod prsty a tak nelze být falešný. Poctivost v herectví tady musí být velká.
Očekával jsem, že se v angažmá bude s hercem pracovat. Cílenou hereckou práci považuji za klad angažmá. Záporem je naprostá nesvoboda. Nemůžete si skoro nic vybírat a najednou jste v situaci, kdy vás baví třicet procent zkoušení a zbytek ne. To už je otravné. Nechtěl jsem se stát zatrpklým oblastním hercem, který se zavírá na šatně, pomlouvá kolegy, pije z rezignace.
Jsem z divadla trochu „vyšťavený“. Říkal jsem si, že si všechno musím přebrat - co mi divadlo dává a nedává, proč se vlastně věnuji herectví. Potřebuji se zastavit, nadechnout a mít pocit, že jsem svým pánem, že jsem svobodný. Jiná věc je, že člověk musí z něčeho žít. Divadlem se dá uživit. S přítelkyní žijeme spokojeně a nic nám nechybí. Ale co až přijdou děti.
V nové sezóně připravujeme s režisérkou Martou Ljubkovou mezinárodní projekt s pracovním názvem Exit. Bude se zkoušet v Maďarsku s mezinárodním obsazením – Maďar, Čech, Slovenka, Polka a Američanka. Určitě to bude obohacující zkušenost. A na konci srpna začínám zkoušet v pražském Rokoku Oresteiu.
Lukáš Jůza se narodil roku 1979 v Karlových Varech ve znamení Berana. Roku 2004 absolvoval DAMU v ročníku Věry Galatíkové a Lukáše Hlavici. V letech 2001 až 2005 působil v angažmá ve Středočeském divadle Kladno. Spolupracoval na projektech Urs Widmer: Top Dogs, NoD (nyní Divadlo Nablízko), režie A. Pražák, role Müller; Sarah Kane: Vyčištěno, Eliadova knihovna, režie P. Baďura, role Tinker; William Shakespeare: Richard III., Globe, režie V. Morávek, role Rivers; F.G.Lorca - Krvavá svatba, Divadlo v Celetné, režie F. Nuckolls, role Ženich; K. Kryl - Slovíčka, Lyra Pragensis, režie M. Ljubková, role Muž. Ve Středočeském divadle Kladno hrál v inscenacích – Šakalí léta, Zlatovláska, Richard III., Sluha dvou pánů, Zločin a trest, Sen noci svatojánské a dalších.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Rozhovory
Patrik Lančarič: Zlín už ke mně přirostl
Setkání s Patrikem Lančaričem, uměleckým šéfem činohry Městského divadla Zlín, nebylo náhodné. Portál Scena.cz ...celý článek
Časopis 18 - sekce
HUDBA
Iveta Bartošová - Ve jménu lásky
Zpěvačka Iveta Bartošová patřila k nejoblíbenějším českým popovým zpěvačkám konce 20. a začátku 21. století. Z celý článek
OPERA/ TANEC
Festival Za poklady Broumovska s prvomájovou předehrou
Ve středu 1. května 2024 zazní první z koncertů 19. ročníku festivalu Za poklady Broumovska. Během festivalové celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Dny evropského filmu znají své vítěze
Na mezinárodním festivalu Dny evropského filmu (DEF) byly dnes slavnostně předány v pražském kině Přítomnost f celý článek