Scéna.cz 

Tumor: karcinogenní romance

Je možné milovat něco, co nás může zabít? Tuto otázku si pokládají tvůrci premiérové autorské inscenace A studia Rubín nazvané Tumor: karcinogenní romance. Jejím prostřednictvím zkoumají spojení mezi tumory a naší společností na základě tvrzení, že každá doba má svou specifickou chorobu a tou naší je dle nich právě rakovina. Tato silně smyslová performance je první z pěti autorských inscenací, které v rámci 52. sezony svázané s otázkou „O čem jsme zapomněli mluvit?“, divadlo uvede. Autorkou scénáře je Dagmar Radová, kterou doplňují členové mezinárodní skupiny T.I.T.S. v režii performerky Nely H. Kornetové. Premiéra se uskuteční 17. a 18. září 2019 v Invalidovně v rámci festivalu ...next Wave/příští vlna… Projekt vzniká ve spolupráci se Studiem Alta a Iniciativou pro Invalidovnu.

Nadcházející sezona A studia Rubín bude prozkoumávat společensky nedostatečně diskutovaná témata. Prvním z nich je rakovina, kterou v průběhu svého života onemocní každý třetí obyvatel České republiky a každý čtvrtý na ni zemře. Nemoc, jež se stala nechtěnou, ale nedílnou součástí našeho každodenního života, i tak zůstává diskutována především v medicínském prostředí. A to se tvůrci rozhodli změnit. Toto vážné téma představí publiku citlivě, s humorem a poezií v silně smyslové inscenaci propojující pohyb, vizualitu a slovo.
Pro autory je zásadní zkoumat, jaký dopad má na člověka emotivní prožívání společenských jevů, jaké fenomény se podezřele podobají chování rakoviny a zda je možné milovat něco, co nás zabíjí. Téma rakoviny podrobují i symbolickému ohledávání. Ať už se jedná o mezilidské intimní vztahy, společenské uspořádání a jeho disharmonie, nebo bující ekologickou krizi, která je důsledkem politicko-ekonomické orientace na nekonečný (blahobytný) růst.
Režisérka a zároveň jedna z hlavních aktérů Nela H. Kornetová pracuje s lidským tělem jako s materiálem. Ve spojení s poetickým textem Dagmar Radové tak vzniká obrazivá inscenace, v níž se obnažuje nejen tělo a jeho fyzické projevy, ale i člověk jako bytost bující emocemi. Silnou součástí inscenace je práce Jana Hajdelak Hustáka se světlem, stínem a luminiscenční živou projekcí na tělo, stejně jako práce s hudbou, která střídá odkazy na devadesátkové love songy s čistě autorskými instrumentálními skladbami Ondřeje Sifona Anděry.

„Tím, že jde o romanci, nemůžeme si ani na moment být jistí, jestli se jedná o metaforu všech podob lásky a vztahu mezi dvěma lidmi, nebo jde skutečně o dialog pacienta s vlastním tumorem. Tato tenká hranice neustále generuje další asociace všech zhoubných fenoménů, které ovšem ve vizuálním provedení inscenace nabývají na explicitní kráse,“ přibližuje Lucie Ferenzová, současná umělecká šéfka A studia Rubín a dodává „Ve velkorysém barokním prostoru pražské Invalidovny, která po 200 let sloužila jako rezidenční ubytovna pro vojenské invalidy a kde je utrpení vepsané do zdí, téma karcinogenní romance jako site-specific přesto nevyznívá depresivně, ba naopak. Skrze otevřenost, přímost a nadhled se tvůrci vyhýbají patosu a přesně mířeným kontrapunktem dávají vyznít humoru i něžnosti, hnusu i kráse.“

www.astudiorubin.cz