Scéna.cz 

Stavovské divadlo

Deset století architektury: Stavovské divadlo
Klasicistní krása jednoho z nejstarších nepřetržitě fungujících evropských divadel (1999). Připravili M. Kubala a P. Kaňka. Prahu jako město s nepřehlédnutelnou kulturní tradicí dotvářela i její divadla, která měla podstatný podíl na rozvíjení českého hudebního i dramatického umění. Když na počátku 80. Let 18. století zakládal František Antonín Nostic – Reineck své "Hraběcí národní divadlo", myslel při tom na národní kulturu německy mluvících aristokratů a měšťanů. Hrabě Nostic, vysoce postavený státní úředník se styky u císařova dvora, angažoval na stavbu divadla architekta Antonína Hafeneckera.

Ten čerpal inspiraci pro svou tvorbu z několika zdrojů. Mocným dojmem na něho zapůsobila domácí tradice velkého baroka, ale také aktuální proud klasicismu, do něhož byl uveden, když řídil dostavbu Pražského hradu. Cizí mu však nebyla ani rokoková zdobnost, kterou použil při výzdobě jiných paláců. Pojetí budovy je tedy věrno klasicistního řádu, nicméně dynamické průčelí se obrací zpět k baroknímu stylu.
Divadlo vyrostlo v letech 1781–83 a na jeho jevišti viděli Pražané světovou premiéru Dona Giovanniho, dirigovaného samotným W. A. Mozartem. Architektonická podoba divadla z této doby však zmizela. Jistě však zůstala zachována jeho duše, která má nezastupitelný podíl v celkovém kouzlu Prahy.
Vysílání: 01.1., 08.15 hod., ČT2