Scéna.cz 

Režisér a umělecký šéf Petr Svojtka si užívá svobody

Režisér Petr Svojtka získal četné manažerské zkušenosti již v Divadelním sdružení CD 94, které působilo v Divadle v Celetné. V roce 2002 realizoval ve Středočeském divadle Kladno úspěšnou inscenaci Williama Shakespeara Romeo a Julie. Od vedení divadla následovala nabídka na post uměleckého šéfa souboru SDK.
Petr Svojtka o současném období říká, že má za sebou již jisté divadelní zkušenosti a že je ve velkém pracovním „zápřahu“: hostování v Divadle Na Vinohradech, režie na domovské scéně a ve spolku CD 2002 (ten vznikl na troskách původního CD 94: po odchodu Daniela Hrbka a Michala Langa do Švandova divadla zůstaly v Divadle v Celetné inscenace - V zajetí filmu, Tři mušketýři a další, o něž byl mezi diváky stále zájem, proto byly převedeny pod hlavičku CD 2002.)
„V CD 2002 nemáme ambici vytvářet uzavřený soubor, ale chceme být určitým společenstvím lidí, kteří se čas od času sejdou a udělají si společně inscenaci pro radost,“ doplnil Svojtka.

Když se ohlédneme do minulosti, zjistíme, že k divadlu neměl daleko, naopak. „Doma se snažili se od divadla doslova odhánět,“ přiznává. „Dokonce za mnou poslali dědu Macháčka (režisér a herec Miroslav Macháček). Šel jsem k němu a předvedl několik monologů. Když během hodiny srazil mé sebevědomí na absolutní nulu, řekl, ať mu zavolám, že na tom budeme spolu dále pracovat. Neměl jsem odvahu. Za týden zvoní telefon: ´Ty srabe, první neúspěch a už to balíš!!!´ Nakonec jsem šel studovat žurnalistiku, ale podvědomě mě to stále táhlo k divadlu.“
Režisér Petr Svojtka má za sebou kromě režií i autorské inscenace. Dnes o divadle říká: „Je to droga, která stojí tuny úsilí. A trápení a starostí. Neznám krásnější pocit, než když se povede zkouška. Když se mi „urodí“ nápad, který iniciuje nápad herce, ten zas inspiruje mě k dalšímu nápadu atakdále atakdále. Když dochází k tvůrčímu napojení. To je velká euforie.“

Jako režisér hostoval ve Zlíně, Plzni, Liberci, Pardubicích, Mostě, Českém Těšíně, či dvakrát v Dánsku. Realizoval tři až šest inscenací do roka, ale trochu mu scházela systematická práce s jedním souborem. „Mrzelo mě, že se soubory nedělám v delším časovém horizontu.“.
Dnes po první šéfovské sezóně už může účtovat. Na Kladně kromě Romea a Julie režíroval Nebezpečné vztahy, inscenace Šťastný Jim má krátce po premiéře. Zároveň se stal spoluautorem speciálních představení Divadelní songy a … nejen pro věrné diváky či velkého happeningového večera Malé kladenské dionýsie.
„Kladno není město s takovou divadelní tradicí a diváckým zázemím jako třeba Pardubice nebo Hradec Králové. Divácká obec tu ještě před rokem byla úplně miniaturní, s věkovým průměrem nad 55 let. Aby tu divadlo mělo smysl i nadále, je naší povinností směřovat k mladším věkovým kategoriím. Soubor máme nyní výrazně omlazený a plný čerstvých sil. Třeba inscenace Šakalí léta by mohla přitáhnout diváky. Dle mého mínění potenciál mladých diváků na Kladně je, jen zdejší lidé nejsou do divadla naučeni chodit. Bojí se ho. Mají dojem, že se jedná o nudné muzeum se zaprášenými exponáty. Musíme je přesvědčit, že se naopak jedná o otevřený organismus, který je dokáže autenticky oslovit, že i na prahu 21. století je divadlo atraktivním médiem. Ale to je skutečně dlouhodobý úkol.“

Petr Svojtka považuje umělecké vedení za specifický druh managementu. Péče o soubor je jedna ze základních starostí uměleckého šéfa.
„Členové souboru by měli být co nejvšestrannějšími individualitami, zároveň však musejí fungovat dohromady jako dělný tým, jako jeden organismus. Rád podnikám s každým z nich při každé nové práci cestu do jeho herecky neprobádaných končin. Také mě baví, když se lidé sehrávají dohromady. Rád sleduji jejich vývoj v delším časovém horizontu. Souborové divadlo tohle všechno umožňuje. To je pro mě velmi dobrodružné a vzrušující.“
Umělecký šéf ručí za růst souboru, výběr titulů a uměleckou tvář divadla. Vše by měl zúročit v praxi. Má po tom všem umělecký šéf ještě nějakou režisérskou chuť?
„Proboha, ta je přece úplně prvořadá! Režírovat mě strašně baví. A mám jednu výhodu – rád dělám rozdílné žánry. Tedy: zatím jsem se ještě nepouštěl do porno divadla a bez mučení se přiznám, že to ani zkoušet nebudu. Oproti mnoha jiným kolegům ale třeba naprosto nepohrdám komediemi. Dobře a vkusně udělanou komedii hodnotím stejně vysoko jako dobře udělanou tragédii – stejně nízko pak hodnotím špatně a nevkusně udělanou komedii a špatně udělanou tragédii. Snažím se, aby paleta titulů, které režíruji, byla co nejpestřejší.“

Středočeské divadlo Kladno se v loňské sezóně dostalo po pěti letech na přehlídku České divadlo s inscenací Romeo a Julie. S tou v srpnu hostovalo v rámci Letních Shakespearovských slavností na Hradě. Inscenace Lakomá Barka dosáhla sté reprízy. Slovo závěrem – „My si vlastně s Jirkou Janků (Svojtkův dlouholetý spolupracovník již z dob CD 94, nyní dramaturg SDK) užíváme ohromné tvůrčí svobody. Což je hrozně dobré. Tato volnost ale znamená též obrovskou zodpovědnost za své činy: vůči souboru, vůči divákům, vůči sobě, vůči divadlu.“