zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Moliérova komedie Pán z Prasečkova i nadále ve Stavovském divadle

Z komedie Pán z Prasečkova

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Pokud půjdete na Molliéra s tím, že jdete na Molliérovu komedii pro nenáročného diváka, chcete se zasmát a nečekáte hlubokomyslné dialogy, rozhodně nebudete zklamáni. Herecké výkony jsou dle očekávání skvělé s vynikajícím Václavem Postráneckým v titulní roli. Jedničku s hvězdičkou si zaslouží scéna a kostýmy. To, že některé nešvary jsou nesmrtelné a přenášející se přes více než tři staletí i do naší doby, autoři úprav a herci vtipně glosují a hru tímto aktualizují pro současného českého diváka.

Moliére napsal comedie-ballet Pán z Prasečkova v roce 1669 u příležitosti královské slavnosti na zámku Chambord. V této rozverné hře plné intrik a nástrah, autor vytvořil živý typ přihlouplého pošlechtěného měšťana. Zápletka a děj hry jsou tak (ne)náročné, jak si to žádalo dobové publikum – dvůr krále Ludvíka XIV.

Julie (Jana Pidrmanová), dcera významného pařížského šlechtice Oronta (Jiří Štěpnička), se má provdat dle otcovy vůle za měšťáckého šlechtice pána z Prasečkova (Václav Postránecký). Dívka je však zamilovaná do sličného, ale chudého Erasta (Radúz Mácha). Naštěstí mladí milenci mají přátele, kteří v tom „umí chodit“. Jsou to Neapolitán a intrikán Sbrigani (Ondřej Pavelka) a protřelá Nerina (Pavla Beretová), kteří sestavili plán, podle něhož se snaží dohodnutý sňatek překazit a nebohého pána z Prasečkova zdiskreditovat a odstranit z cesty.

Velice zdařilá je scéna, ve které vystupují údajné „manželky“ pána z Prasečkova Pikarďanka a Languedočanka, ve které mohou Pavla Beretová a Jana Pidrmanová naplno rozehrát svůj komediální talent. Dobovou atmosféru navozuje i Lullyho hudba v úpravě Víta Zouhara, provedená živě souborem Collegium 1704.

Vizuálně hra překvapí jednoduchostí a funkčností scény Martina Černého, která evokuje Paříž atypicky a minimalisticky – v jeho bílých „hranatých obloucích“ lze spatřovat perspektivu současné Paříže: Grande Arche z moderní mrakodrapové čtvrti La Défence, Vítězný oblouk a oblouk Carousselle u Louvru.

Vtipně řešené kostýmy Kateřiny Štefkové nadchnou – přestože jsou jednoduché, navozují atmosféru baroka, přičemž u mnohých si geniálně vystačí se základní bíločernou barevností typickou pro francouzského Pierotta.
Oficiální trailer ND zde/

Režie: Hana Burešová. Dramaturgie: Štěpán Otčenášek a Iva Klestilová. Scéna: Martin Černý. Kostýmy: Kateřina Štefková. Hudba: Jean-Baptiste Lully a Vít Zouhar. Hráli: Václav Postránecký, Jiří Štěpnička, Jana Pidrmanová, Radúz Mácha, Pavla Beretová, Ondřej Pavelka, Filip Rajmont, Milan Stehlík.

30.6.2014 15:06:20 Alena Kunčíková | rubrika - Recenze

Časopis 21 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Články v rubrice - Recenze

Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe

Tři mušketýři (Městské divadlo Zlín)

Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých ...celý článek


Hra, která se zvrtla: grál mezi komediemi

Milan Němec a Kristýna Daňhelová (Hra, která se zvrtla)

Městské divadlo Brno uvádí inscenaci trojice autorů Heryho Lewise, Jonathana Sayera a Heryho Shieldse HRA, KTE ...celý článek


Recyclus coitus: neotřelé a mladé vidění světa

Recyclus coitus (Maso krůtí)

Divadelní soubor Maso krůtí představil v prostoru NoD svůj nový projekt RECYCLUS COITUS. Název projektu nemohl ...celý článek



Časopis 21 - sekce

OPERA/ TANEC

Pavel Černoch se představí v Hamburku

Pavel Černoch v Hamburku

V neděli 12. května se tenorista Pavel Černoch poprvé představí v opeře Dmitrije Šostakoviče Lady Macbeth Mcen celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Výtvarné tipy 22. týden

Benátky

Mýty a fakta historie - Egypt (2/6)
Prokletí Tutanchamona. Příběh nejslavnějšího archeologického objevu vše celý článek

další články...