Scéna.cz 

Zemřela Annie Girardotová

(25. října 1931 - 28. února 2011)
Jean Cocteua ji nazval jedním z nejzajímavějších hereckých talentů poválečné éry. A její dlouhá a zajímavá kariéra mu dala za pravdu. Annie Girardotová za sebou v historii francouzského divadla filmu zanechala výraznou stopu. Většina jejích fanoušků si nejspíše připomene její postavy svérázných emancipovaných žen z filmových komedií 70.let, ale stejně výrazně se zapsala i rolemi s výrazným psychologickým podtextem. Svůj čas poctivě dělila mezi film a divadlo. Měla na kontě desítky rolí klasického i moderního repertoáru. I čeští diváci měli to štěstí, že ji mohli vidět na scéně – v její nejslavnější divadelní roli Marguarity ve hře Madame Marguerite (u nás jako Vyučování Doni Margaridy), kterou poprvé sehrála v roce 1974 a znovu se k ní vracela až do konce své kariéry. Právě při jednom představení této hry se poprvé projevila Alzheimerova choroba, které nakonec podlehla koncem února 2011.

Annie Girardotová se narodila v roce 1931 v Paříži. Když jí byly čtyři roky, otec zemřel, a tak značnou část válečného dětství prožila společně s matkou ošetřovatelkou a bratrem v Normandii. I když divadlo jí lákalo už od dětství, nejprve to vypadalo, že se stane zdravotní sestrou a herectví si ponechá jako koníčka. Při práci navštěvovala dramatické kurzy (ukončila je rolí Doriny v Moliérově Tartuffovi) a v letech1950-1954 vystudovala herectví na pařížské konzervatoři (zde si vyzkoušela kromě Moliéra i další klasické autory jakoMarivauxe, Anatola France či Feydeaua). Po absolutori získala angažmá vr slavné Comédii Française (kde setrvala do roku 1957). Proslavil jí zde úspěch v hře Jeana Cocteaua Psací stroj.

Na konci 50. let si jí všimnul režisér Luchino Visconti, angažoval ji do hlavní role inscenací Dva na houpačce (hrála tu s Jeanem Maraisem) a Po pádu A. Millera, ale obsadil ji také do svého filmu Rocco a jeho bratři.

V roce 1974 poprvé vytvořila roli učitelky Marguarity ve one-woman show Madame Marguarita v Théâtre Montparnasse v Paříži a posléze ji hrála také v Belgii (bylo to tenkrát na 200 představení). K Marguaritě se znovu vrátila v roce 1990 a znovu v letech 2001-2004, hrála ji nejen v Paříži, ale po celé Evropě. V roce 1994 se v této roli předvedla v Rusku před M.Gorbačevem. Úryvky z Madame Marguarity se staly také součástí revue monologů a písní pod názvem Marguarita a ty druhé z roku 1983.

Z dalších divadleních projektů uveďme Lakomce v režii Rogera Planchona (1986 Théâtre TNP de Villeurbanne), kde hrála roli Frosiny, dvojprogram z roku 1987 – Cocteauův Lidský hlas a Ona ví (Elle le sait) od Jean-Loup Dabadie na scéně Théâtre du Palais-Royal. Českým divákům je rovněž známý titul Premiéra mládí Christiana Giudicelliho, který měl světovou premiéru v Théâtre La Bruyère. Ve výčtu jistě nemůže chybět její královna Markéta v Ioneskově hře Král umírá, kterou si zahrála v Théâtre des Arts v Bruselu, poté vThéâtre des Célestins v Lyonu, Théâtre des Bouffes du Nord v Paříži, ale také na zájezdech po Evropě.

Na sklonku 70.let se pustila do projektu vlastního divadla Casino de Paris, jež si pronajala se svým partnerem, scenáristou, textařem, hudebním a film. režisérem Bobem Decoutem. To však zkrachovalo a znechucení z tahanic s tím spojeným a osobními problémy Girardotovou na čas od divadla odvedlo.

Vrátila se znovu v roce 1991 v inscenaci hry T.Bernharda Náměstí hrdinů v Théâtre de la Salamandre v Lille. Její divadelní jistotou zůstala pak zase Marguarita, kteoru jsme měli možnost vidět v roce 2003 na scéně Švandova divadla v Praze a také na festivalu v Hradci Králové.

Z desítek filmů, v nichž často hrála hlavní žensku roli, jmenujme alespoň některé – Stará panna, Něžné kuře, Nejcennější co mám, Není kouře bez ohně. Po útlumu její popularity v 80.letech se v roce 1995 vrátila v Bídnících Clauda Leloucha a tato role jí přinesla Cesara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli.

V posledních letech žila Girardotová v domově pro dlouhodobě nemocné v Paříži. Zemřela 28. února 2011. Obřadu v kostele Saint-Roch se zúčastnili mnozí z jejich kolegů, mj Alain Delon, Mireille Darc, Jean-Pierre Marielle, režisér Claude Lelouch, ale také někdejší ministr kultury Frédérika Mitterranda. Slavná herečka bude pohřbena na hřbitově Père Lachaise v Paříži.