Scéna.cz 

COLOURS OF OSTRAVA 2007 – ohlédnutí

Šestý ročník multižánrového festivalu Colours of Ostrava v areálu u Slezskoostravského hradu skončil úspěšně a potvrdil své výsadní postavení na letním festivalovém poli.
Během čtyř dnů (12.-15. 7.) se jen na hlavní scéně uskutečnilo dvacet pět hudebních produkcí. Kvalitní doprovodný program usiloval zapojit i diváky tvůrčím způsobem do festivalového dění (Colours slam poetry, pokus o rekord v počtu lidí v hornickém vozíku, taneční workshopy, kadeřnické soutěže…). Deštivé počasí pak po dvou dnech vystřídal tropický žár, který účinkující i diváky vehnal do řeky Ostravice.
V rozporu s informačními letáky organizátoři nečekaně zakázali vnášet do areálu vlastní nápoje, nebo třeba jen plastové nádoby, což pro baťůžkáře znamenalo zruinovat se nápoji, jejichž cena se pohybovala od 25,- Kč vzhůru, nebo se, vzhledem k počasí, potýkat s následky dehydratace. Další komerční tlaky byly patrné např. z ukončení přídavku a děkovačky kapely Brathanki puštěním reklamního spotu. Přesto pozitivní zážitky převažovaly, neboť se festival stal centrem kolektivně pozitivní energie.

Přepestrý jarmark barevně oděných mladých lidí, plný vůní bramboráků, langošů, párků, palačinek a trdelníků, dokázal nasytit i uši posluchačů s rozmanitým hudebním vkusem tak, že každý z nich, byť na stejné akci, zažil úplně jiný festival. S lítostí se návštěvníci každý den rozhodovali nad programem, a diskutovali co navštívit a co oželet, přimělo mnoho z nich k přebíhání z koncertu na koncert, čímž v jejich myslích vznikal postmoderní surrealistický guláš, podobný vystoupení „italského Toma Waitse” Vinicia Capossely. Pro někoho byl hlavní hvězdou Colours Goran Bregovič, pro jiného Gypsy Kings nebo Marianne Faithfull. Každá produkce měla jinou atmosféru, která ovlivňovala další dění na Colours.
Mimo ruch a hluk festivalu, v Evangelickém kostele, se soustředily koncerty s duchovním přesahem a vyšší náročností na koncentraci posluchačů i interpretů. Strhující atmosféra panující během mnohačetných přídavků Mariána Vargy a Moyzesova kvarteta patřila k vrcholným, nejen hudebním zážitkům.
Pro milovníky alternativního divadla, i pro vášnivé tanečníky, zde bylo vyžití taktéž nad míru bohaté. Zeleň v prostorách hradu nabídla jiný pohled na kdysi tak černé město. Stodolní ulice, odkud festival vzešel, stála sice mimo hlavní dění, koncerty probíhaly jen v klubu Templ (vedle bývalého Boomerangu), ale i tak překypovala lidmi a žila si vlastním životem. Koho bolely nohy, mohl sledovat hudební filmy z indického Bollywoodu. Čtyři dny a čtyři noci v Ostravě uběhly jako sen, nezbývá než popřát příštímu ročníku se šťastným číslem 7, aby dokázal překonat ročníky dřívější.