Scéna.cz 

Výtvarné tipy 20. týden

Cesty za hodinářským uměním – Frederique Constant (5/6)
Tentokrát vyprávíme příběh jako z pohádky, kdy se mezi ženevskými fousatými giganty objevila mladá společnost, která přišla s objevem hybridních hodinek. V novém dokumentárním cyklu cestujeme do hodinářských manufaktur a měst, které prosluly tradiční výrobou mechanických strojků měřících čas Režie J. Škopková (Premiéra). Jaké by to byly cesty za hodinářským uměním, kdybychom se nezastavili v Ženevě. Najdete zde hodinky s označením Swiss made, ale od roku 1887 také speciální kousky vysoké kvality označené Ženevskou pečetí. Dnes na ni dosáhne pouhých 6 místních hodinářských firem. S vysokou kvalitou je spjata i vysoká cena. V devadesátých letech minulého století přišel mladý hodinář Peter Stas s myšlenkou vyrábět lidové moderní quartzové hodinky, jaké se úspěšně prodávají v Asii, ale v klasickém švýcarském designu. Spolu s manželkou založili firmu, o níž nikdo nepředpokládal, že bude schopná obstát vedle slavných hodinářských značek s více než stoletou tradicí. A jaká je současnost? Jako první na světě přišli s prototypem, který nazvali HYBRID. Obdobně jako v automobilovém průmyslu je tady spojený elektrický strojek s mechanickým. V nitru ocelového pouzdra tak vedle sebe pracují dvě technologie. Elektronická část kontroluje chod mechanického strojku. Ale v Ženevě nejsou jen hodináři. I když zrovna za dominantou města - vodotryskem Jet d’Eau, stojí hodinářské řemeslo. Vznikl totiž v 70. letech 19. století pro potřeby hodinářských dílen, které využívaly hydromechanickou energii pro pohon soustruhů.
Vysílání: 15.5., 21.30 hod., ČT2
Opakování: 18.5., ČT2., 21.5., ČT2

Rozluštěné poklady: Tajná komora v Tutanchamonově hrobce
Může to být nejsenzačnější archeologický objev všech dob! (Premiéra). Součástí jednoho z nejneuvěřitelnějších objevů v dějinách archeologie byl i zlatý poklad, jenž připoutal pozornost celého světa. Hrobku však nadále obestírá řada tajemství, která nenechávají vědce v klidu. Některá tajemství zůstávala až do nedávna neodhalena. Záhadu kolem Tutanchamonovy hrobky nakonec částečně objasnily nejnovější digitální technologie a zároveň přinesly šokující objev! Tutanchamonova hrobka možná obsahuje i další komory...
Vysílání: 15.5., 22.15 hod., ČT2
Opakování: 19.5., ČT2., 21.5., ČT2

Zrezivělá krása: Čistírna sira Williama
Ne všechno, co je rezavé, patří do šrotu (2012). Dokumentarista Petr Lokaj v útrobách pražské kanalizace a v království parních strojů. V létě 1906 byla uvedena do provozu pražská čistírna odpadních vod v Bubenči. Stala se ve své kategorii architektonickou chloubou nejen české metropole, ale i širokého okolí. Byla také naplněním dlouhého snu o moderní kanalizaci, která hlavní město českého království zařadila mezi přední velkoměsta tehdejšího světa. Nikdo by tehdy ani netušil, že za půlstoletí tento bubenečský skvost bude zápasit o další existenci a skončí v troskách. Nebýt pár nadšenců, dnes by "stará čistírna" promlouvala jen z fotografií. Jejím autorem byl expert z ciziny Sir William Heerlein Lindley, který byl původem Angličan. Profesionálně působil převážně v Německu. Do Prahy přenesl své zkušenosti z výstavby čistírny ve Frankfurtu nad Mohanem. Řešení, která předložil, znamenala technologický vrchol těchto zařízení. Moderní bylo především, že veškeré "páchnoucí" provozy byly v podzemí. Což bylo výhodné jednak, že neobtěžovaly život v blízkém okolí a navíc nezatěžovaly další pozemky. Výstavba čistírny probíhala v letech 1901–1905. V samotném závěru stavby došlo k zásadní změně – autoři opustili strohé "frankfurtské" provedení a vsadili mnohem více na vnější vzhled budovy. Výsledkem je, že čistírna byla nejen moderní a sofistikovaná, ale i krásná. V roce 1991 byla prohlášena technickou památkou. Její chátrání však nezadržitelně pokračovalo. Teprve vznik Nadace ekotechnického muzea a později obecně prospěšné společnosti Ekotechnické muzeum znamenal rázné kroky k záchraně. Interiéry si oblíbili filmaři. Vznikaly tu filmy jako např. Šakalí léta, Amerika nebo seriál Zdivočelá země. Míří sem i zahraniční štáby. Průvodci ukazují návštěvníkům, kudy se třeba proháněl Gerard Depardieu coby Jean Valjean v Bídnících, anebo fotografii, na níž pózuje Tom Cruise. Stará čistírna v Bubenči je zachráněna, ale práce tu ještě neskončily.
Vysílání: 18.5., 01.25 hod., ČT2
Opakování: 19.5., ČT2

Na plovárně s Marco Donatim
Rozhovor Marka Ebena s italským architektem a designérem. Režie J. Hojtaš (Premiéra). Marco Donati je italský architekt, kreativní ředitel, designér, milovník přírody, kol a motorek. Narodil se v Miláně, kde také vystudoval architekturu. Je jedním ze zakladatelů slavného architektonického studia v Miláně – Storage milano. Mezi jehož klienty patří zvučná jména předních světových módních značek.
Vysílání: 15.5., 21.15 hod., ČT art
Opakování: 19.5., ČT2