Mišimovy ženy
Mišimovy ženy jsou příběhy žen, (nejen) moderní dramatizací klasického japonského divadla Nó. Objevováním vnějších vlivů působících na zcela uzavřenou divadelní formu, Mišima abstrahuje původní živelný rámec japonského divadla a implantuje jej do nových "moderních" obrazů srozumitelných současnému publiku. Sestavuje tak zcela nové životní i myšlenkové děje, poskládané z několika linií, vždy vedených z pohledu žen, vyjadřujících se přirozenou otevřeností bez přetvářky. Poměr okolních událostí vzhledem k probíhajícímu představení je vyjadřován projekcí klasického divadla Nó (na zadním plátně), úryvky z Mišimova života (nastudováno v českém jazyce) a zachycením čtvera ročních období jako symbolizujícího prvku proměny života (zde zvláště ženského). Důležitou součást tvoří hudba a její tradiční prvky, přenášené v nezměněné podobě po tisíciletí.
Jednotlivé příběhy žen (na pozadí divadla Nó) jsou zřetelně odděleny třemi samostatnými celky. Prvním je líčení (v češtině japonským žákem -- hercem) Mišimova života. Jsou rozčleněna do pasáží, spolu s biografickou projekcí. Dalším celkem je samotná dramatizace textů Nó, klasické osobité herectví se zjevně poevropštěnými scénickými úpravami. Poslední, třetí celek je méně zřejmý, než předcházející dva. Je vyjádřen oním symbolem stříšky klenoucí se nad příběhy. Skrývá se v souznění celku s představami diváků a režiséra. Jednodušeji lze označit střechu za obohacení všech přítomných, v přenášení trvalých hodnot nejen mezi generacemi jednoho národa, ale i zeměmi celého světa. Jediný stín, zčásti překrývající jinak světlé ( ba dokonce zářící) představení Mišimových žen, pochází z malých nedorozumění mezi publikem a herci, jež mají původ právě v odlišnostech národních mentalit.
"Přejeme si, aby tři představení tvořila jednotný celek, nad nímž by se klenula jedna střecha. A je hlavně na divákovi, aby přemýšlel, co ji tvoří." řekl režisér Mannojo Nomura.
Mišimovy ženy Umělecká režie: Tetsuo Anzai; Režie: Mannojo Nomura; Výtvarný design: Maria Miu; Světelný design: Motoei Ando; Hudba: Kei Wada, Kosuke Atari, Yasuo Kijima;Zvukové a vizuální efekty: Takashi Urasaki
Časopis 25 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
Proč bychom se netěšili na Smetanu s nadsázkou?
Roku 1824 se narodil český významný hudební skladatel Bedřich Smetana. Rok 2024 - Rok české hudby se věnuje pr ...celý článek
Časopis 25 - sekce
HUDBA
Vlčí píseň ohlašuje společné album herce a skladatelky
Roztáhnout křídla naplno také v hudbě se rozhodl známý herec Petr Vaněk. Singlem Vlčí píseň nyní ohlašuje albu celý článek
OPERA/ TANEC
Jonas Kaufmann v hlavní roli snové opery
E. W. Korngold: Mrtvé město
Hvězdný tenorista Jonas Kaufmann v hlavní roli snové opery o třech dějstvích po celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Ostravská muzejní noc dvacet tisíc vstupů
V sobotu 15. června se konal patnáctý ročník festivalu Ostravská muzejní noc. Pouze jeden den v roce mohou lid celý článek