Scéna.cz 

Václav Smetáček 110 let

Bedřich Smetana: Má vlast
Mistrovské dílo zakladatele české národní hudby diriguje Václav Smetáček, jehož 110. výročí narození si v těchto dnech připomínáme (1979). Kamera I. Bojanovský. Režie M. Macků. Má vlast je cyklus šesti symfonických básní českého skladatele Bedřicha Smetany, inspirovaný českou historií, legendami a krajinou. Jednotlivé části Mé vlasti jsou Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník. Jedná se o Smetanovo vrcholné dílo, které vznikalo v druhé polovině 70. let 19. století. První souborné provedení celého cyklu se konalo 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně. Dílo je ohlasem dozvuků českého národního obrození a postupně se z něj stalo jedno z vrcholných děl české klasické hudby. Každoročně se hraje 12. května, v den výročí Smetanova úmrtí, jako první zahajovací dílo na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro. Tak tomu bylo i v roce 1979, kdy za dirigentský pult České filharmonie vystoupil ve Smetanově síni Obecního domu v Praze dr. Václav Smetáček (1906–1986). Bylo to v době, kdy prodělal srdeční záchvat při koncertu ve Florencii. Tehdy na rok přerušil uměleckou práci, v dalších letech musel pro vážné zdravotní potíže koncertní činnost silně omezit. Vinou oslabeného zraku mohl pak dirigovat jen skladby, které ovládal zpaměti; což byla především Smetanova Má vlast. Smetáčkova nahrávka této skladby s Českou filharmonií patří k nejlepším a Česká televize má ve svých archivech skutečný unikát.
Vysílání: 02.10., 21.40 hod., ČT art

Václav Smetáček
O hudebních tradicích a rodinných vazbách světoznámého českého dirigenta, jehož 110. výročí narození si v těchto dnech připomínáme (2000). Kamera a režie V. Filip. Český dirigent, sbormistr, hobojista a pedagog Václav Smetáček (1906–1986) byl synem právníka a nadšeného amatérského hudebníka. Po maturitě na gymnáziu studoval na pražské konzervatoři hru na hoboj, skladbu a dirigování a současně na filosofické fakultě hudební vědu a estetiku. Už založením průkopnického Pražského dechového kvinteta (1928), v němž působil jako hobojista 27 let, osvědčil Smetáček uměleckou a organizační iniciativu. V květnu 1942 se stal šéfem symfonického orchestru FOK, který byl v té době organizován ještě na spolkovém principu. V čele tohoto tělesa, které postupně rozšířil a reorganizoval, stál Smetáček do roku 1971 a přivedl je k vysoké umělecké úrovni. V zahraničí byl oceňován i jako operní dirigent: 1966 uvedl poprvé v milánské opeře La Scala Janáčkovu operu Z mrtvého domu, 1967 nastudoval v Teatro Colon v Buenos Aires Musorgského Borise Godunova, o rok později Šostakovičovu Kateřinu Izmailovou a Janáčkovu Káťu Kabanovou. Srdeční záchvat při koncertu ve Florencii v listopadu 1974 na rok přerušil Smetáčkovu uměleckou práci, v dalších letech musel pro vážné zdravotní potíže koncertní činnost silně omezit. Vinou oslabeného zraku mohl pak dirigovat jen skladby, které ovládal zpaměti; jeho nahrávka Smetanovy Mé vlasti s Českou filharmonií z roku 1980 patří k nejlepším.
Vysílání: 02.10., 23.00 hod., ČT art, Václav Smetáček – 110 let