Český kalendář
autor: Česká televize
zvětšit obrázekDokumentární film o vzniku hudebního projektu textaře, básníka a producenta Michala Horáčka. Dokumentární film o vzniku hudebního projektu. Autorem villonských balad, které vyšly knižně a jsou uváděny také v divadelní podobě, je básník, textař a producent Michal Horáček. Každá z nich souvisí s některým měsícem v roce. Český kalendář je komplexní projekt (básně, písně, divadelní představení), který spojuje jeden motiv: villonské balady. Balada byla známa už ve 12. století; skládali je především francouzští a angličtí trubadúři. Rozsáhlou sbírku vytvořil vévoda Orleánský během let svého zajetí v Anglii (1317-1341), žánr však nejvíce proslavil Francois Villon (narozený asi 1331). Českou tradici zahájil překladem Villonových balad Jaroslav Vrchlický (1883), vlastní téma zpracoval ve dvaceti básních Jiří Mahen (1908), nejznámějším dílem se však stalo Nezvalových 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (1936). V roce 2008 obrátil svou pozornost k tomuto žánru i Michal Horáček; ten se na rozdíl od Nezvala nevěnuje politickým tématům, ale cyklickému času kalendářního roku, jak jej prožívají současní Češi.
Villonská balada je charakteristická svou formální náročností. Básník smí použít pouze tři rýmové koncovky (A,B,C) a musí dodržet jejich použití ve struktuře, kterou si zvolí (například ABABBCBC, nebo, za použití rýmu obkročného, ABBAACCA). Kromě toho musí pro 8., 16., 24. a 28. řádek použít tentýž refrén a celou baladu podřídit zvolené metrice, například iambu, trocheji nebo daktylu.
Výběr z balad Michala Horáčka uskutečnila a pro knižní vydání připravila bohemistka Daniela Iwashita. "Při obecném tíhnutí k snadnosti a beztvarosti," říká editorka v doslovu, "řeč splývá v jakési neartikulovaného mumlání. Autor Českého kalendáře se naopak zavazuje k co nejobtížnější formě, která prověřuje v první řadě slovesné řemeslo. Řemeslné naplnění formy (vulgárně řečeno poskládání slovního materiálu na příslušná místa tak, aby nic nepřečnívalo) však není totéž co ztvárnění formy, není to cíl, ale jen vstupní podmínka." Jinými slovy: zvládnutím formy hra nekončí, ale naopak začíná. "Ideálem je," prohlásil Michal Horáček, "aby čtenář vstoupil do příběhu, konfrontoval jej se svou vlastní zkušeností a v posledku si ani nevšiml, že se slova řadí podle nějakých formálních pravidel".
Producent k jejich zhudebnění vyzval profesionální i amatérské muzikanty a několik hudebních ztvárnění vybral a nahrál v podání Báry Basikové, Vojtěcha Dyka, Szidi Tobias, Františka Segrada, Lucie Šoralové, Lenky Dusilové a dalších zpěváků.
Vysílání: 27.7., 22.00 hod., ČT art
TIP!
Časopis 22 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Waldemar Matuška výročí
Walda
Waldemar Matuška, který nás opustil před 15 lety, byl jednou z největších postav naší populární hudby ...celý článek
Marie Rottrová: To mám tak ráda
Marie Rottrová: To mám tak ráda
Moje hudba, moje rodina, moje víra, můj život. Dokument o zpěvačce, jejíž p ...celý článek
Hudební tipy 22. týden
Ikony Kamila Střihavky
Lucie Bílá hostem v hudebním cyklu věnovaném osobnostem české scény, které se nesmaz ...celý článek
Hudební tipy 23. týden
Bohemia JazzFest 2022 (1/2)
Ohlédnutí za 17. ročníkem jazzového festivalu, který představuje domácí i světo ...celý článek
Karel Hašler písničkář, který nezemřel
Písničkář, který nezemřel
Česko-americký dokument, v němž pátrá Hašlerův syn Thomas v doprovodu spisovatele ...celý článek
Časopis 22 - sekce
DIVADLO
Recyclus coitus: neotřelé a mladé vidění světa
Divadelní soubor Maso krůtí představil v prostoru NoD svůj nový projekt RECYCLUS COITUS. Název projektu nemohl celý článek
OPERA/ TANEC
Janáček Brno 2020
Janáček Brno 2020
O 7. mezinárodním operním a hudebním bienále, které přibližuje život a dílo Leoše Janáčka celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Životy slavných - Edvard Munch
Munch
Čtyři tváře jednoho z největších umělců své doby. Norské životopisné drama (2023). Hrají: A. Ekker St celý článek