Scéna.cz 

Zemřel Ferdinand Havlík

(17. června 1928 – 28. října 2013)

Jeden ze spoluzakladatelů divadla Semafor byl nejen bytostným muzikantem (klarinetista, hudební aranžér, skladatel, kapelník), ale také svérázným hercem (objevil se v desítce filmů, a v Semaforu působil jako sparing partner-glosátor ústřední dvojice a později Jiřího Suchého)

Ferdinand Havlík se narodil v Brně, v rodině Mlynáře a švadleny. Ferdinand však od dětství tíhnul k hudbě. Nejprve hrál na housle, a za druhé světové války mu otec za dvacet kilo mouky sehnal klarinet a. Tím vnikla láska na celý život.

Ferdinand Havlík se do tohoto nástroje zamiloval, ještě za okupace založil vlastní kapelu, a začal nejprve soukromě, a poté na Státní konzervatoři (1951-1954) studovat hru na klarinet. Ve 40. A 50.letech byl jeho doménou swing a jazz, hrával s různými kapelami, doprovázel známé zpěváky, fanoušci za ním chodili do kavárny Vltava nebo do hotelu Jalta. Po setkání s Jiřím Suchým přijal nabídku ke vstupu do vznikajícího divadla Semafor, kde byl 1959 angažován jako kapelník. Ve stejné době dělal i jazzové koncerty, a objevil se poprvé také před kamerou Letiště nepřijímá (1959), později jsme jej spolu s ostatními ze Semaforu mohli vidět ve filmech Kdyby tisíc klarinetů, Mučedníci lásky, či Formanových Černém Petrovi a Láskách jedné plavovlásky. Havlík také skládal hudbu k jiným filmům a jeho písně známe z interpretaci zpěváků jako Waldemar Matuška, Eva Pilarová či Karel Gott (v roce 1967 vyšla LP deska Portrét Ferdinanda Havlíka). V 2.polovině 60.let ze Semaforu odešel, neboť se nepohodl s J.Šlitrem, a věnoval se nahrávání v rozhlase a spolupráci s různými populárními zpěváky. Po Šlitrově smrti se do Semaforu vrátil a stal se po něm dvorním skladatelem a pochopitelně dirigentem (Smutek bláznivých panen, Sladký život blázna Vincka, Zuzana v lázni nebo Doktor Johann Faust, Kytice). Zároveň se společně s Evženem Jegorovem, objevovali v menších divadelních rolích. Se Semaforem spolupracoval až do 90.let, naposledy dělal hudbu k představení Víkend s Krausovou (1995). Od roku 1977 měl vlastní kapelu Swing Band, a zároveň hrál menší role ve filmech (nejvýrazněji ve Slavnostech sněženek 1983). Ve spojení se Semaforem vystupoval na různých vzpomínkových akcích, a v roce 2006 vznikla vzpomínková kniha Historky Ferdinanda Havlíka.